Jedna z nejznámějších justičních a společenských kauz českých dějin se vrací na filmové plátno. Kino Dlabačov v Praze uvede ve čtvrtek 10. září 2026 od 16 hodin dokument Budoucnost utváří minulost: Kauza Hilsner. Snímek amerického filmaře Bryana Felbera propojuje historický dokument, animované pasáže a prvky true crime. Především ale otevírá otázku, jak se z neobjasněného zločinu může stát nástroj politického nátlaku, předsudků a kolektivní nenávisti.
Vražda, která změnila veřejný prostor
Případ začal 29. března 1899, kdy byla v lese Březina u Polné zavražděna devatenáctiletá Anežka Hrůzová. Její tělo bylo nalezeno o několik dní později. Z činu byl na základě nepřímých a rozporných svědectví obviněn Leopold Hilsner, mladý židovský obchodník z Polné.
Vyšetřování a následný proces rychle přerostly samotný kriminální případ. Hilsner byl obviněn z takzvané rituální vraždy, tedy z pověry, podle níž měli Židé vraždit křesťany z náboženských důvodů. Tato konstrukce neměla oporu ve skutečnosti, přesto ji podporovala část tisku i veřejnosti. Do atmosféry zasahovaly také dobové česko-německé národnostní spory a sílící antisemitismus.
První proces se konal v Kutné Hoře v září 1899. Obžaloba později spojovala Hilsnera také s případem Marie Klímové. Verdikt zněl trest smrti, který byl následně změněn na doživotí. Hilsner strávil ve vězení podle uváděných údajů 18 let a právní rehabilitace se nedočkal.
Masaryk proti davové spravedlnosti
Do případu veřejně vstoupil také Tomáš Garrigue Masaryk. Postavil se proti tomu, aby rozhodování o vině určovaly nepodložené domněnky, náboženské předsudky a tlak ulice. Jeho postoj vyvolal silný odpor a hilsneriáda se stala jedním z nejvýraznějších antisemitských a politických procesů v českých zemích na konci 19. století.
Film se neomezuje jen na rekonstrukci tehdejších událostí. Dvě jeho hlavní otázky znějí, kdo Anežku Hrůzovou skutečně zavraždil a proč Hilsner dodnes nebyl právně očištěn. O rehabilitaci se od roku 1996 snaží badatel Petr Vašíček a právník Lubomír Müller, jejich podněty však byly opakovaně odmítnuty.
Historie, která se vrací v nové podobě
Felberův dokument hledá souvislosti mezi hilsneriádou a současným šířením konspiračních a antisemitských mýtů na internetu. Mechanismy se mohou měnit, základní princip však zůstává podobný: neověřená zpráva se opakuje tak dlouho, až začne působit jako samozřejmost, a strach či předsudek překryjí důkazy.
Režisér, který studoval na New York University a část vzdělání absolvoval také na pražské FAMU, přináší na české dějiny pohled člověka stojícího jednou nohou mimo zdejší historickou zkušenost. Jeho celovečerní dokumentární debut vznikl v angličtině a češtině s českými titulky, trvá 79 minut a je přístupný od 12 let. Podle distribučních informací získal ocenění na Santa Clarita International Film Festival a zvítězil také na 4th Dimension Independent Film Festival.
Do Dlabačova za filmem, do Polné za příběhem
Pražská projekce se uskuteční v kině Dlabačov na adrese Bělohorská 125/24 v Břevnově. Nejjednodušší je přijet ke stanici Malovanka, kam míří tramvaje 22, 23, 25 a 97 i několik autobusových linek. Vstupné se v původním programu objevilo ve výši 140 korun, aktuální cenu a dostupnost míst je vhodné před návštěvou ověřit u kina nebo v online prodeji.
Pokladna se běžně otevírá půl hodiny před představením. Kino rezervace nepřijímá, vstupenky lze mimo pokladní dobu zakoupit online. Řidiči mohou využít placené parkování v okolí Bělohorské a Gymnastické, případně zkusit parkoviště hotelu Pyramida, jehož kapacita však není garantována.
Pro návštěvníky, kteří chtějí téma poznat důkladněji, může být projekce také pozvánkou na Vysočinu. Polná dodnes připomíná hilsneriádu i svou židovskou historii. Dokument v Dlabačově tak není jen návratem k dávnému procesu, ale i příležitostí přemýšlet o tom, jak česká společnost zachází s vlastními křivdami a co z nich zůstává v kolektivní paměti.