Pražská Loreta ukrývá jeden z posledních barokních mechanismů zvonohry v Evropě, který dosud nebyl modernizován. Právě k němu zavede návštěvníky speciální komentovaná prohlídka v sobotu 19. září 2026. Trasa však nezačne přímo v Loretě, nýbrž v sousedním kapucínském klášteře. Hudební putování tak spojí dvě významná místa Hradčan a nabídne pohled do jejich společné duchovní i kulturní historie.
Začátek v nejstarším kapucínském klášteře
Hradčanský kapucínský klášter je nejstarším kapucínským klášterem v České republice. Jeho základní kámen byl položen 23. května 1600 a kostel byl vysvěcen o dva roky později. Součástí prohlídky budou také vybrané prostory, kam se běžný návštěvník obvykle nedostane – například rajský dvůr a klášterní zahrada.
Klášter s Loretou propojuje barokní visutá chodba. Tato blízkost není jen stavební zajímavostí. Kapucíni se po nuceném odchodu v roce 1950 do kláštera vrátili v roce 1990 a znovu převzali také správu sousední Lorety. Návštěva tak připomene dlouhé dějiny obou míst bez toho, aby zůstala pouze u jejich fasád a známých turistických obrazů.
Hudba, která k Loretě patří po staletí
Po prohlídce kláštera se skupina přesune do Lorety. Výklad se zaměří na zdejší hudební tradici, která se začala rozvíjet krátce po založení poutního místa. Už v roce 1634 jsou doloženy loretánské litanie a v polovině 17. století doprovázela mariánské bohoslužby figurální hudba.
Nejvýraznějším hudebním symbolem Lorety je její zvonohra. Tvoří ji 27 signovaných zvonků, které v letech 1683 až 1691 vyrobil amsterodamský zvonař a dělolijec Claude Fremy. Poprvé se rozezněly 28. září 1695. Návštěvníci tentokrát sestoupí do podvěží a uvidí nejen samotné zvony, ale také technické řešení jejich ovládání. Výstup na věž součástí programu není.
Barokní zvonohra bez moderních zásahů
Historický nástroj se ovládá pomocí kovového válce s kolíky a klaviatury v rozsahu dvou a půl oktávy. Právě zachovaný mechanismus dává pražské zvonohře mimořádnou hodnotu. Během prohlídky zazní také živá ukázka hry.
Výkladem provází Radek Rejšek, který působí jako loretánský carillonér od roku 1989. Je regenschori, hudební redaktor a pedagog a podílel se také na restaurování loretánské zvonohry. Díky jeho výkladu se návštěvníci nedozvědí jen to, kdy nástroj vznikl, ale také jak funguje a jakou roli má v hudebním životě Lorety.
Na kůru mezi anděly a historickými varhanami
Další část programu zavede skupinu na kůr kostela Narození Páně. Tam si prohlédne barokní varhany a uslyší ukázky varhanní hudby. Nástroj vznikal ve 30. letech 18. století po posledním rozšíření kostela a podíleli se na něm tři mistři z králické varhanářské dílny: J. B. Halbich, F. Katzer a K. Weltzer.
Varhanní skříň zdobí sošky andělů s různými nástroji. Mezi nimi jsou viola da gamba, klarinet, flétna, hoboj, lesní roh, housle i tympány. Výzdoba tak vytváří obraz celého barokního orchestru a přirozeně navazuje na nástěnné malby a štukovou výzdobu kostela. Cestou na kůr návštěvníci uvidí také nově zrestaurovanou levou oratoř, která běžně nebývá přístupná. Sloužila Marii Markétě, hraběnce z Valdštejna, podporovatelce Lorety i kapucínského řádu.
Praktické informace k návštěvě
Prohlídky jsou naplánovány na 10:00, 13:00 a 15:00. Kapacita každého termínu je kvůli omezenému prostoru na varhanní kruchtě nejvýše 20 osob. Program je podle pořadatele vhodný také pro rodiny s dětmi, doporučený věk je od osmi let. Délka prohlídky se uvádí přibližně hodinu a 45 minut; cenu vstupného, která byla dříve uvedena ve výši 490 korun, je vhodné před návštěvou ověřit.
Po skončení organizované trasy bude možné samostatně navštívit celý areál Lorety včetně klenotnice a aktuální sezónní výstavy. Sraz a návaznost programu se vztahují k Loretě na adrese Loretánské náměstí 7 v Praze 1.