V čele parkové části náměstí Před Bateriemi působí evangelický kostel na první pohled nenápadně, při bližším prohlédnutí však odhalí promyšlenou architekturu i silný příběh místní komunity. Funkcionalistická stavba z let 1937 až 1939 není jen zajímavou památkou moderní Prahy. Je také živým místem, kde se dodnes konají bohoslužby, setkání i nejrůznější komunitní aktivity.
Kostel navrhl architekt, který patřil ke sboru
Evangelický farní sbor vznikl v roce 1932 v Břevnově. Než získal vlastní budovu, scházeli se jeho členové ve škole Na Marjánce, kde si pronajímali třídu nebo tělocvičnu. První členové přitom podle sborových materiálů často pocházeli z dělnického prostředí. Pro nový kostel se podařilo zakoupit pozemek v lokalitě Baterie a po dokončení stavby se centrum sboru přesunulo do Střešovic.
Autorem návrhu byl Bohumír Kozák, žák Josefa Schulze a Jana Kouly. Zkušenosti získal také u Osvalda Polívky a ve stavební firmě Václava Nekvasila. Střešovický kostel pro něj ale nebyl pouze další zakázkou. Sám byl evangelíkem a aktivním členem místního sboru. Navrhl také evangelické kostely v Praze-Libni a Čáslavi nebo budovu ústředí evangelické církve v Jungmannově ulici.
Stavba byla slavnostně posvěcena 18. května 1939. Dnes je uváděna jako kulturní památka, a to od roku 1977.
Moderní forma s odkazem k bazilice
Kozák vytvořil stavbu, která spojuje několik architektonických vlivů. Zvenku působí střídmě a konstruktivisticky, uvnitř však její uspořádání připomíná starokřesťanskou baziliku. Hlavní loď je převýšená, doplňuje ji řada horních oken a náznak postranních lodí. Na východní straně se nachází obdélná apsida.
Současně se v návrhu ozývá tradice tolerančních modliteben. Jejich jednoduchý tvar někdy připomínal stodolu, což dobře odpovídalo protestantskému důrazu na střídmost a soustředění na bohoslužbu. Střešovický kostel tak propojuje moderní architekturu s historickou pamětí evangelických staveb, aniž by sklouzával k napodobování starších slohů.
Interiér doplňuje trámový a zlacený strop, modrá mozaika v apsidě a další detaily odkazující ke starokřesťanské bazilice. K jižní straně kostela přiléhá fara se sborovou místností, kanceláří a bytem faráře. Celek byl od počátku navržen jako praktické zázemí pro bohoslužby i každodenní život sboru.
Věž, hodiny a symboly na střeše
Nejvýraznějším prvkem průčelí je mírně předstupující hranolová věž. Dosahuje výšky přibližně 21 metrů a v její horní části se otevírá prosklená zvonice. Završuje ji nízká stanová, respektive jehlancová stříška s evangelickým symbolem kalichu a slunce.
Ve věži se dochovaly původní hodiny. Podle údajů Českobratrské církve evangelické pocházejí z ruzyňské věznice. K vybavení kostela patří také varhany z roku 1955. Stavbu i nástroj financovali členové sboru prostřednictvím sbírek. Příspěvky na kostel označovali jako „kupování cihel“, při opravě varhan pak jako „kupování píšťal“.
Výstup do věže nebývá součástí běžné návštěvy, při vybraných veřejných akcích se ale může otevřít. Odměnou je pohled na okolní Střešovice a panorama Prahy včetně Pražského hradu. Schody jsou strmé, takže výstup vyžaduje dobrou fyzickou kondici.
Na místě, které připomíná obléhání Prahy
Kostel stojí v prostředí vilové čtvrti Baterie a tvoří výrazný bod jejího veřejného prostoru. Název náměstí i okolních ulic připomíná pruské dělostřelecké baterie z obléhání Prahy v letech 1744 a 1757. Původní kompozice přístupových cest, zídek a zeleně se sice dochovala jen částečně, kostel však stále pomáhá prostoru udávat charakter.
Návštěvu lze spojit s procházkou po moderní architektuře Střešovic. V okolí se nachází například kostel svatého Norberta, Rothmayerova vila a další stavby, které ukazují proměny pražské vilové zástavby ve 20. století.
Památka, která chce zůstat živá
Střešovický kostel není uzavřeným muzeem. Sbor zde pořádá nedělní a sváteční bohoslužby, biblické hodiny, setkání dětí, mládeže i seniorů, pěvecké aktivity a komunitní nebo charitativní programy. Pravidelné bohoslužby se podle aktuálních informací konají v neděli od 9:30, konkrétní program je ale vhodné před návštěvou ověřit.
Dlouhodobě se připravuje také dostavba severního křídla. Záměr navazuje na ideový návrh Bohumíra Kozáka z roku 1946, který tehdy překazily politické poměry. Současná studie ateliéru Projektil architekti počítá s jednopodlažním křídlem o projektové ploše 116 metrů čtverečních. Má v něm vzniknout víceúčelový sál, kuchyně a hygienické zázemí pro přednášky, koncerty, výstavy, sousedská setkání i sociální projekty.
Podle dostupných podkladů byla v roce 2024 dokončena čistopisná studie a podána žádost do církevního systému včasných projektů. Dostavba tedy zůstává ve fázi přípravy, nikoli dokončené realizace. Prohlídku interiéru mimo bohoslužby a veřejné akce je proto nejlepší předem domluvit přímo se střešovickým evangelickým sborem.