Hluchovské stromořadí není jen řadou stromů podél cesty. V krajině mezi Starou Boleslaví a Brandýsem nad Labem připomíná někdejší spojení obou částí města a vede směrem k místu, kde se u Labe zachoval fragment lužního lesa. Procházka tak může spojit historickou stopu v krajině s návštěvou přírodně cenného zákoutí.
Alej na místě staré cesty
Stromořadí leží v prostoru trasy, která je historicky spojována s významnou obchodní stezkou mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví. Přesné datum, kdy byla alej vysazena, se z dostupných údajů nedá spolehlivě určit. Sekundární historický přehled její založení připisuje brandýskému nadlesnímu Josefu Neumannovi, i tento údaj je proto namístě chápat s rezervou.
Takové cesty bývaly důležité nejen pro pohyb lidí a zboží, ale také pro podobu okolní krajiny. Stromy vyznačují linii, která by jinak mohla snadno splynout s okolím. Dnešní alej je tak současně cestou k procházce i nenápadnou připomínkou toho, jak se zdejší prostor užíval dříve.
Stromy různých generací
Podle dostupného přehledu měří alej 985 metrů a tvoří ji 212 stromů. Jejich uváděné stáří se pohybuje přibližně od deseti do 150 let. Jde o orientační údaje ze sekundárního přehledu, nikoli o potvrzený aktuální inventarizační soupis. Rozdílný věk stromů ale napovídá, že stromořadí není neměnným historickým celkem: jeho podoba se v průběhu času proměňovala a jednotlivé generace stromů se střídají.
Právě tahle proměnlivost patří k jeho zajímavým stránkám. Alej není třeba vnímat jako dokonale jednotnou řadu, která se dochovala v jediné podobě od svého založení. Je spíše živou součástí krajiny, jejíž další podobu ovlivňuje péče i přirozené stárnutí stromů.
Z Houšťky směrem k Hluchovu
Trasa podle přehledu spojuje sportovní areál v lesoparku Houšťka s lokalitou Hluchov poblíž Labe. Rovinný terén z ní dělá možnost pro pěší výlet bez výraznějšího převýšení. Procházku lze pojmout jako cestu tam i zpět, případně jako klidné poznávání okraje dvojměstí, kde se městské prostředí postupně potkává s přírodním zázemím řeky.
Na konci cesty je dobré rozlišovat samotné Hluchovské stromořadí od přírodní památky Hluchov. Nejde o totožné území a ochrana vyhlášená pro přírodní památku se automaticky nevztahuje na celou alej.
Lužní les a labské rameno
Přírodní památka Hluchov byla vyhlášena v roce 1995. Zachoval se tu fragment lužního lesa s věkovitými duby letními, jasany a topoly. Na jaře se v bylinném patře mohou objevit například dymnivka dutá, křivatec žlutý nebo sasanka hajní. Proměna podrostu během roku dává důvod vrátit se na místo v jiném období, i když nejvýraznější jarní květy mají svou krátkou sezonu.
Součástí chráněného území, případně jeho ochranného pásma, je také mrtvé labské rameno. V době květu se na něm objevuje stulík žlutý. Je to křehčí a citlivější část výletu než samotná cesta alejí: podle městského muzejního webu lokalitu zatěžuje návštěvnost i drobný odpad. Ohleduplný pohyb a odnesení vlastních odpadků pomáhají zachovat místo, které je cenné právě tím, že si uchovalo kus říční krajiny.