Největším botanickým pokladem Horků je hadinec nachový, nápadná rostlina teplých a suchých stanovišť. Právě zde se nachází podle údajů ochrany přírody jeho nejbohatší populace v České republice. Na ploše přibližně tří hektarů roste kolem 270 jedinců. To je jeden z hlavních důvodů, proč má nenápadný svah jihozápadně od Milotic takový význam.
Přírodní památka Horky leží asi 1,5 kilometru od obce, na travnatých a křovinatých svazích kopce Náklo. V okolní krajině převládají pole a vinice, a zachovaný stepní celek proto představuje cenný ostrov přírody. Aktuální výměra chráněného území činí přibližně 18,24 hektaru.
Od rezervace k přírodní památce
O Horkách se stále často mluví jako o rezervaci. Historicky je to pochopitelné – území bylo jako přírodní rezervace vyhlášeno v roce 1989. Dnes je však jeho oficiální označení přírodní památka Horky. Nové vymezení a ochranu stanovilo nařízení Jihomoravského kraje, účinné od listopadu 2016.
Lokalita je současně evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000. Ochrana se soustředí především na zachování stanovišť, která umožňují přežívání hadince nachového a dalších druhů suchých stepních trávníků. Starší materiály někdy uvádějí rozlohu 15,48 hektaru, což pravděpodobně odpovídá původnímu vymezení území.
Jarní květy na suchých svazích
Nejvýraznější proměnou Horků procházejí na jaře. Rozkvétá zde hlaváček jarní, jehož žluté květy patří k typickým znakům teplých jihomoravských strání, a objevují se také prvosenky. Během dalších týdnů se přidávají další druhy rostlin, jejichž pestrost ukazuje, jak cenná mohou být i malá území ponechaná přirozenějšímu vývoji.
Na zdejších loukách a stepních trávnících byly zaznamenány například pampeliška pozdní, šater latnatý, smil písečný, vstavač kukačka, pryskyřník ilyrský, kavyl tenkolistý nebo stařinec celolistý. K zajímavým druhům patří také violka obojaká, kozinec dánský, hadí mord nachový a právě hadinec nachový. Místní květenu doplňují podle regionálních přehledů rovněž zvonek sibiřský či divizna brunátná.
Stepní trávníky potřebují péči
Horky nejsou divočinou, která by se obešla bez zásahů člověka. Cenná společenstva tvoří především kosené stepní trávníky a louky typické pro teplá a suchá stanoviště. Pravidelná péče pomáhá udržovat jejich otevřený charakter a brání tomu, aby vzácné rostliny postupně vytlačily náletové dřeviny nebo bujnější druhy.
Na lokalitě se mohou objevovat i teplomilní živočichové. Uváděni jsou například žluťásek jižní a otakárek fenyklový, tedy motýli, kteří vyhledávají slunná stanoviště s pestrou vegetací. Horky tak nejsou zajímavé jen pro botaniky, ale také pro každého, kdo si chce všimnout života na okraji polí a křovin.
Výlet, který spojí přírodu s Miloticemi
Horky lze zařadit do procházky spojené s návštěvou Milotic. Obec nabízí známý zámek i vinařské sklepy Šidleny, zatímco přírodní památka ukazuje méně známou tvář zdejší krajiny. Nejlepší období pro pozorování květeny bývá jaro, přesný termín se ale každý rok mění podle počasí a průběhu vegetace.
Při návštěvě je důležité chovat se ohleduplně. Rostliny netrhejte, nevstupujte do citlivých porostů mimo povolené cesty a respektujte případné značení i aktuální režim chráněného území. Horky jsou malé, ale jejich význam přesahuje hranice Milotic: uchovávají část jihomoravské stepní krajiny, která z intenzivně využívaného okolí téměř zmizela.