Na první pohled může zřícenina hradu Rožnov působit nenápadně. V lese na vrchu Hradisko, přibližně dva kilometry od centra Rožnova pod Radhoštěm, dnes návštěvník neuvidí zachované věže ani rozsáhlé obytné budovy. Když se však zaměří na terén, začne před sebou číst obrysy někdejšího hradu: obvodové zdi, parkán, hluboký příkop, valy a pozůstatky dvou paláců.
Středověký hrad nad Rožnovskou Bečvou
Hrad stál na izolovaném kopci nad levým břehem Rožnovské Bečvy, v nadmořské výšce přibližně 522 metrů. Jeho poloha nebyla náhodná. Hrad Rožnov patřil do mocenského a kolonizačního systému horního Pobečví a jeho umístění mělo význam pro kontrolu okolního území i cest směrem k uherské hranici. Přímé označení hradu za ochranu hranice je ale spíše tradičním výkladem než zcela jistým historickým závěrem.
O počátcích hradu se v turistických materiálech často hovoří v souvislosti s olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka a rokem 1267. Odbornější podklady jsou opatrnější a vznik stavby kladou až do doby po polovině 14. století. První bezpečná písemná zmínka pochází z roku 1372, kdy je Rožnov uveden jako hrad. V té době jej držel Vok z Kravař, později se v jeho dějinách objevili například Cimburkové, páni z Pezinku, Kunštátové nebo Pernštejnové.
Rozsáhlé sídlo, které odhaluje hlavně terén
Hradní jádro mělo nepravidelný lichoběžníkový půdorys. Podle archeologických podkladů bylo dlouhé více než 53 metrů a kratší strany měřily přibližně 28 a 20 metrů. Jádro obíhal parkán a za ním příkop s valem. Ten mohl být na některých místech široký až kolem 15 metrů a hluboký přibližně pět metrů. I proto lze dnes v lese dobře vnímat, že nešlo o malou tvrz, ale o poměrně rozlehlé opevněné sídlo.
Na severní straně stál dvouprostorový palác, z něhož se dochovaly také pozdně gotické architektonické fragmenty. Jižní palác byl vysunutý do prostoru příkopu. Jeho pozůstatkem je část polozapuštěného suterénu dlouhá zhruba 13 metrů a široká 5,5 metru. Původní rovnou trámovou konstrukci zde později nahradila valená klenba.
Přístupová cesta vedla od dnešního Rožnova podél úpatí Hradiska a vstupovala do západního parkánu. Právě tam se nejspíš nacházelo hospodářské zázemí hradu. Prohlubeň v terénu může souviset s někdejší cisternou, která zajišťovala vodu pro obyvatele a provoz celého areálu.
Od požáru k archeologickému nalezišti
Archeologický průzkum ukázal, že hrad byl osídlen od druhé poloviny 14. století přibližně do poloviny 16. století. Zjišťovací výzkum z roku 1986 odhalil také mohutnou požárovou vrstvu s keramikou z 15. a první poloviny 16. století. Právě takové nálezy pomáhají rekonstruovat život na místě, kde dnes zůstávají především kameny a terénní nerovnosti.
Podle tradičně uváděné historie byl hrad v roce 1539 z příkazu krále Ferdinanda I. pobořen kvůli působení loupežníků. Odborné podklady potvrzují jeho poboření v tomto roce a zmiňují také pozdější provizorní opevnění v první polovině 17. století. Po zániku hradu byly části zdiva postupně rozebírány a využívány jako stavební materiál. Dnes je lokalita chráněna jako kulturní památka a významné archeologické naleziště.
Na Hradisko lipovou alejí
Zřícenina není jediným důvodem, proč se na Hradisko vydat. Nejčastějším výchozím místem je rožnovská část Bučiska u mostu přes Rožnovskou Bečvu, kde začíná naučná stezka Hradisko. Ta nabízí tři okruhy v délce přibližně 3, 5 a 8 kilometrů. Podle zvolené varianty zabere výlet asi hodinu a půl až čtyři hodiny a překoná převýšení kolem 160 metrů.
Trasa propojuje historii s přírodou. Vede kolem lipové aleje, starých lip a mohutného jasanu, dále lesy, loukami a místy s mokřadními stanovišti. Zastavení se věnují také geologii, hospodaření v lesích, lesním tůním, řece Bečvě a houbám Hradiska. Kratší okruh může posloužit jako přímý výlet ke zřícenině, delší varianty nabídnou pomalejší putování krajinou nad Rožnovem.
Stezka je přístupná celoročně, střídá zpevněné i nezpevněné úseky a její náročnost se pohybuje od nízké po střední. Pevná obuv se hodí zejména po dešti nebo v zimě. Samotná zřícenina je volně přístupná, před cestou je však vhodné ověřit aktuální stav značení a průchodnost trasy. Výlet lze snadno spojit s návštěvou Rožnova pod Radhoštěm a Valašského muzea v přírodě.