Na severozápadním okraji Znojma leží místo, kde se dějiny nečtou jen z vitrín, ale také z terénu. Hradiště sv. Hypolita stojí na výrazné skalnaté ostrožně, která poskytovala přirozenou ochranu a zároveň dobrý přehled o okolní krajině. Dodnes jsou zde patrné valy a příkopy někdejšího opevnění.
Lokalita je známá především jako významné centrum spojené s Velkou Moravou. Její příběh je však mnohem delší. Osídlení je doloženo už z pravěku, mimo jiné z eneolitu, pozdní doby bronzové a období stěhování národů. Rozsáhlejší dvojdílné opevněné hradisko zde podle dosavadních poznatků vzniklo patrně až v raném středověku.
Stopy velkomoravského života
Systematický výzkum Hradiště probíhá od roku 1986 a dlouhodobě se mu věnuje Katedra historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Díky tomu se lokalita řadí k nejdéle průběžně zkoumaným univerzitním archeologickým výzkumům v České republice. Každá další sezona přitom doplňuje obraz sídliště, které nebylo jen vojenským bodem, ale také místem každodenního života.
Archeologové zde objevili keramiku, nástroje z kosti i kovu, zbraně, ostruhy, gombíky a šperky včetně bronzových a stříbrných náušnic. Takové nálezy ukazují, co lidé používali při práci, jak se oblékali i jaké rozdíly panovaly mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Ostruhy a zbraně připomínají přítomnost jezdců a bojovníků, zatímco šperky vypovídají o společenském postavení i dobovém vkusu.
Pohřebiště přibližuje život i smrt
Významným objevem se stalo velkomoravské pohřebiště, nalezené v roce 2007. Podle provozovatele Muzea Velké Moravy bylo v letech 2007 až 2015 odkryto přibližně 600 hrobů. Pohřbeni zde byli muži, ženy i děti, takže nálezový celek nepředstavuje pouze vojenskou vrstvu tehdejší společnosti.
Některé hroby obsahovaly sekery, dýky nebo ostruhy, jiné zase pozlacené a stříbrné šperky. Hrobová výbava tak pomáhá rozlišovat různé role a postavení lidí, kteří na Hradišti žili. Ostatky jsou zároveň předmětem antropologického a genetického zpracování, které může přinést další informace o zdravotním stavu, příbuznosti nebo původu tehdejší populace.
Kostel ukrytý pod mladšími stavbami
Další pozoruhodnou kapitolou jsou pozůstatky kamenných sakrálních staveb. Turistická prezentace lokality mluví o základech dvou kostelů, zatímco starší odborné výklady v prostoru dnešního kostela sv. Hypolita uvádějí také velkomoravskou rotundu. Výklad jednotlivých staveb se proto může v detailech lišit a je vhodné vnímat jej jako výsledek pokračujícího archeologického a stavebněhistorického bádání.
Jisté je, že dnešní areál má několik stavebních vrstev. Současný barokní kostel měl podle výzkumu překrýt pozdně románský jednolodní kostel a ještě starší velkomoravskou sakrální stavbu. Základy jednoho z kostelíků byly upraveny jako malý památník. Návštěvník tak může sledovat, jak se jedno posvátné místo proměňovalo od raného středověku přes románské období až po barokní podobu.
Muzeum, skanzen a naučná stezka
Hradiště není pouze místem archeologických sond. V areálu bývalého proboštství křižovníků s červenou hvězdou funguje Muzeum Velké Moravy, které představuje dějiny lokality a nálezy z výzkumu. Navazuje na něj archeologický skanzen s prvky experimentální archeologie. Ty pomáhají přiblížit, jak mohlo vypadat prostředí a každodennost raně středověkého sídliště.
Historický areál lze spojit také s procházkou po Velkomoravské naučné stezce Znojmo-Hradiště. Informační panely se věnují archeologii, opevnění i proměnám místa v průběhu staletí. Hradiště tak nabízí zajímavý výlet pro každého, kdo chce poznat Znojmo i mimo jeho známé centrum a zároveň si udělat představu o tom, jak archeologové skládají minulost z drobných nálezů, stavebních stop a vrstev v půdě.
Prohlídky muzea, archeoskanzenu i případné nahlédnutí do aktuální archeologické sondy je vhodné předem ověřit u provozovatele. Terénní výzkum může být přístupný jen v některých obdobích a řídí se pokyny odborného týmu. Návštěvní zázemí projektu se nachází na adrese Mašovická 1 ve Znojmě-Hradišti; nejde však o jednoznačnou adresu celé archeologické lokality.