Nejprve důležité upřesnění: oppidum Hrazany neleží u obce Hrazany v Jihočeském kraji, ale u osady Hrazany v okolí Radíče na Příbramsku ve Středočeském kraji. Odborné materiály proto používají také označení Hrazany u Radíče. Právě tady, na dlouhém ostrohu sevřeném Vltavou a potokem Mastníkem, vzniklo rozsáhlé keltské hradiště, jehož pozůstatky dnes leží v krajině nad Slapskou přehradou.
Oppidum, které se čte v terénu
Hrazany nejsou místem, kde by návštěvníka přivítaly vysoké kamenné zdi. Jejich kouzlo spočívá v něčem nenápadnějším: v obrysech dávného opevnění, v mohutných valech, příkopech a terasách, které dodnes prozrazují, jak rozsáhlé sídlo se na ostrohu nacházelo. Kdo se dokáže dívat na krajinu jako na archeologickou mapu, začne jednotlivé stopy postupně skládat do působivého obrazu.
Oppidum se začalo formovat patrně kolem poloviny 2. století před naším letopočtem a fungovalo zhruba mezi lety 150 až 50 před naším letopočtem. Původně opevněný prostor zabíral přibližně 30 hektarů, později se celý areál včetně předhradí rozrostl asi na 39 hektarů. Tvořila ho návrší Doubí a Červenka i sedlo v prostoru dnešní usedlosti Hrádnice.
Archeologové zde odhalili několik částí sídla s ohrazenými dvorci, obytnými a hospodářskými stavbami. Některé měly kamenné podezdívky. Nálezy zároveň ukazují, že Hrazany nebyly pouze opevněným útočištěm. Pracovalo se tu se železem i barevnými kovy a vyráběly se zde také textilie. Dokládají to například závaží ke tkalcovským stavům, přesleny, jehly a šídla.
Mohutné hradby a zapomenuté brány
Hlavní opevnění vznikalo ve dvou stavebních etapách. Starší hradba dosahovala šířky přibližně pěti až šesti metrů a kombinovala kamennou čelní zeď s dřevěnou konstrukcí. Mladší fáze přinesla opevnění široké zhruba pět až deset metrů, které mohlo být vysoké kolem čtyř až pěti metrů. V dnešním lese a na loukách se z něj zachovaly především terénní vlny, ale jejich rozměry napovídají, jak náročné dílo tehdejší stavitelé vytvořili.
V terénu lze rozpoznat také pozůstatky bran a místy příkopy. Archeologický atlas rozlišuje šest bran označených písmeny A až F. U brány B byly zachyceny dokonce vyjeté koleje, připomínající pohyb vozů v prostoru, který byl před více než dvěma tisíci lety důležitou součástí sídla. Při procházce je proto dobré nespěchat a všímat si nejen výhledů, ale i drobných změn terénu.
Od pravěku k husitskému Ostromeči
Keltské období není jedinou vrstvou zdejší historie. Výzkumy doložily osídlení už od paleolitu a mezolitu, následovaly nálezy z eneolitu, doby bronzové a pozdní doby halštatské. Na vrcholu Červenky později vznikla středověká tvrz a na konci ostrohu byl vybudován hrádek Ostromeč.
Ostromeč vznikl za husitských válek. Z jeho někdejší podoby se dochoval příkop, val, zbytky obvodové hradby, kamenných budov a bran. Archeologický atlas spojuje zdejší prostor také s rokem 1419, kdy měli husité nocovat pod Červenkou před střetem s královským vojskem u Živohoště. Jde však o historickou interpretaci, nikoli o skutečnost, kterou by bylo možné doložit dochovanou stavbou.
Vyhlídka nad vodou
Výlet k Hrazanům není jen cestou za archeologií. Ostroh nabízí působivé pohledy k vodní nádrži Slapy, do údolí Vltavy a k ústí Mastníku. Dnešní přehrada je samozřejmě mnohem mladší než oppidum a proměnila původní podobu údolí. Právě kontrast dávného hradiště s moderní vodní krajinou však patří k nejsilnějším zážitkům návštěvy.
Jedním z cílů může být vyhlídka opata Zavorala, kterou označuje kamenný kříž na vysoké skále nad přehradou. Leží na stejnojmenné naučné stezce a ze žlutě značené trasy z Hrazan lze pokračovat také ke zbytkům Ostromeče. Terén ostrohu je členitý, místy strmý a zarostlý, takže se hodí pevná obuv. K oppidu se nejede přímo autem; praktickým východiskem je osada Hrazany a další cesta pokračuje pěšky po místních turistických trasách.
Co doplní návštěva muzea
Terénní pozůstatky nejlépe doplní archeologická část expozice Muzea Špýchar v Prostřední Lhotě, které je pobočkou Hornického muzea Příbram. Návštěvníci tam získají lepší představu o nálezech z Hrazan i o širších souvislostech života ve středním Povltaví, včetně těžby a zpracování zlata.
Na samotné lokalitě je třeba počítat s tím, že většina staveb zmizela a návštěvník uvidí především jejich otisk v krajině. Pomáhají naučná stezka a informační panely. Hrazanské oppidum je územím s archeologickými nálezy, proto je nutné respektovat zákaz jejich vyzvedávání a místo vnímat jako chráněnou historickou památku, nikoli jako naleziště pro vlastní sbírku.