Hrzánský palác na Hradčanech nabídne v sobotu 5. září 2026 jednu z mála příležitostí nahlédnout do jinak nepřístupných prostor. Úřad vlády ČR připravil den otevřených dveří s komentovanými prohlídkami, které návštěvníky provedou historickými sály, pracovnou premiéra i místy spojenými s významnými českými malíři.
Palác bude přístupný od 10:00 do 18:00. Prohlídky mají začínat každých dvacet minut, první v 10:00 a poslední v 17:00. Jedna prohlídka zabere přibližně 40 minut. Vstup je zdarma a podle aktuálních informací pořadatele není nutná předchozí registrace.
Reprezentační sály i terasa nad Prahou
Prohlídková trasa zavede návštěvníky do hudebního sálu, Strahovského salonku, pracovny premiéra, gobelínového sálu a jídelny. Součástí návštěvy bude také první nádvoří a terasa, odkud se otevírá působivý pohled na Petřín, Hradčany a historické centrum Prahy.
Právě výhled patří k nejvýraznějším zážitkům, které Hrzánský palác nabízí. S místem je spojen také pobyt Tomáše Garrigua Masaryka a jeho manželky Charlotty, kteří zde žili v letech 1894 až 1896. Terasa tak připomíná nejen architekturu samotného paláce, ale i příběhy lidí, kteří se zapsali do českých dějin.
Ateliér, kde maloval Jan Slavíček
Výjimečnou částí zářijové prohlídky bude autentický ateliér malíře Jana Slavíčka. V paláci žil a tvořil od roku 1937 až do své smrti. Zde vznikaly jeho obrazy Pražského hradu, Hradčan i Malé Strany, tedy motivů, které měl doslova před očima.
Ateliér byl po delší době znovu zpřístupněn v souvislosti s návratem historického lustru z konce 19. století. Podle pořadatele šlo o svatební dar od Jana Masaryka. Dobovou atmosféru prostoru doplňují fotografie zapůjčené Slavíčkovou dcerou Annou.
Slavíček však nebyl jediným umělcem, jehož život se s palácem spojil. V roce 1915 koupil část objektu malíř Ferdinand Engelmüller, žák Julia Mařáka. Zřídil si zde ateliér a provozoval soukromou malířskou školu. Po jeho smrti v roce 1927 na jeho působení později navázal právě Jan Slavíček. Pamětní připomínky obou umělců se nacházejí na nádvoří.
Od gotického domu k vládnímu paláci
Hrzánský palác stojí na místě původně gotického domu, který ve 14. století patřil svatovítské kapitule. Roku 1359 jej koupil Petr Parléř, stavitel katedrály svatého Víta. Objekt se v dalších staletích výrazně proměňoval: renesanční úpravy vystřídaly změny v 17. století a v letech 1658 až 1659 získal palác barokní podobu.
Dnešní jméno připomíná Zikmunda Valentina Hrzána z Harasova, který dům koupil roku 1708. Později se stal kapitulním domem děkanství svatého Víta. V letech 1775 až 1780 dostal pozdně barokní průčelí, které se dochovalo dodnes. Ve sklepích jsou patrné také pozůstatky středověkého opevnění Hradčan a na nádvoří stojí barokní kašna se sochou Herkula.
Současná podoba interiérů souvisí s rozsáhlou poválečnou přestavbou. V letech 1949 až 1954 byl objekt upraven podle projektu Viléma Lorence pro reprezentační potřeby státní správy. Tehdy zanikl celý dvorní trakt a v patře vznikly velké sály.
Poslední termín zpřístupnění v roce 2026
Hrzánský palác dnes slouží k reprezentačním účelům vlády a může být také náhradním místem pro jednání vládního kabinetu nebo dalších vládních orgánů. Veřejnosti se neotevírá průběžně, ale jen při vybraných příležitostech. Zářijový termín je podle ročního přehledu posledním ze tří dnů otevřených dveří v roce 2026.
Adresa paláce je Loretánská 177/9 v Praze 1 – Hradčanech. Pro samotný zářijový program pořadatel uvádí vstup z ulice U Plovárny, navazující na Kosárkovo nábřeží. Protože se organizační režim může pro konkrétní akci lišit, je vhodné si místo vstupu před cestou ještě ověřit u pořadatele. Návštěvníky čeká bezplatná prohlídka, historické interiéry, umělecké příběhy i jeden z pozoruhodných pražských výhledů.