Největší překvapení Jihlavy se skrývá pod úrovní ulic. Pod historickým centrem se dochovaly chodby a sklepy, které vznikaly postupným propojováním jednotlivých měšťanských domů. Některé sahají až do tří podzemních úrovní a připomínají dobu, kdy byla Jihlava významným horním městem i pozdějším řemeslným centrem.
Historické jádro bylo za městskou památkovou rezervaci prohlášeno 29. března 1982. Na ploše přibližně 42 hektarů chrání nejen jednotlivé památky, ale také půdorys města, historickou parcelaci, výškové a hmotové uspořádání domů, veřejná prostranství, zeleň i pohledové dominanty. K rezervaci proto patří také to, jak spolu náměstí, ulice, domy a podzemní prostory vytvářejí jeden celek.
Stopa stříbra v ulicích i pod nimi
Jihlava vznikla v polovině 13. století u ložisek stříbrné rudy. Hornictví přineslo městu rychlý rozvoj a vtisklo mu podobu, kterou lze v historickém centru číst dodnes. Středověké město připomínají především kostel svatého Jakuba Většího, další církevní stavby, měšťanské domy s historickými konstrukcemi a pozůstatky městského opevnění.
Po útlumu těžby stříbra se hospodářský život opíral o další řemesla a soukenictví. Proměnu města dokládají i stavby, které dostaly výraznější barokní podobu. K nejvýraznějším patří jezuitský kostel svatého Ignáce na Masarykově náměstí. Právě hlavní náměstí je vhodným místem, kde si návštěvník může udělat představu o rozsahu a kompaktnosti jihlavského historického jádra.
Masarykovo náměstí a městské opevnění
Pěší procházka může začít na Masarykově náměstí, mezi měšťanskými domy, radnicí a kostelem svatého Ignáce. Odtud lze pokračovat ke kostelu svatého Jakuba a k dochovaným částem hradeb. Výraznou připomínkou opevnění je Brána Matky Boží, jeden z nejpůsobivějších pozůstatků obranného systému města.
Prohlídka rezervace není jen putováním od jedné izolované památky ke druhé. Cenný je také celkový dojem z ulic a jejich měřítka. Historické domy vytvářejí souvislé prostředí bývalého horního města, které je dodnes živou součástí Jihlavy. Pod ochranou se přitom nacházejí i prostory, jež nejsou na první pohled vidět – podzemní chodby vedené pod uliční sítí a v blízkosti základů domů.
Jihlavské podzemí a zelené světlo ve tmě
Jihlavské podzemí vznikalo od konce 14. století tesáním sklepů ve skále a jejich pozdějším propojováním. Prostory sloužily například ke skladování piva a řemeslných výrobků. Dnes návštěvní okruh přibližuje také středověké dolování, zpracování rudy, jihlavské horní právo a keramické nálezy.
Nejznámější částí je takzvaná svítící chodba. Po předchozím nasvícení její stěny ve tmě zelenkavě světélkují a vytvářejí jeden z nejpozoruhodnějších zážitků celé návštěvy. Jihlavské podzemí bývá označováno za druhý nejrozsáhlejší historický městský podzemní komplex v Česku po Znojmě. Takové srovnání se však může lišit podle způsobu měření a vymezení jednotlivých komplexů.
Vedle historického okruhu lze navštívit také kryt civilní obrany. Ten ukazuje, jak byly sklepní prostory pod městskými domy využívány v novější době, a přibližuje fungování skutečného krytu vybudovaného pro pracovníky tehdejšího městského národního výboru. Část trasy vede sníženými chodbami, proto návštěvníci dostávají ochrannou přilbu a vstup je povolen od šesti let.
Co vědět před návštěvou
Pokladna a začátek prohlídek historického podzemí se nacházejí na adrese Hluboká 109/1 v Jihlavě. Prohlídka obvykle trvá přibližně 30 až 40 minut. Vhodná je pevná obuv a teplejší oblečení, protože podzemní prostory mají jiné podmínky než ulice nad nimi.
Provoz se řídí sezonou a aktuálními možnostmi provozovatele. V hlavní sezoně bývají prohlídky dostupné pravidelněji, mimo ni může být nutná předchozí telefonická objednávka; leden bývá vyhrazen údržbě. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální časy, případnou rezervaci i podmínky vstupu. Ideální je spojit návštěvu podzemí s pěším okruhem přes Masarykovo náměstí, oba významné kostely, radnici, Bránu Matky Boží a dochované části hradeb.