Nejpozoruhodnější tajemství Kaple Tří králů není ukryté jen v její výzdobě. Pod kaplí se nachází mohutná pozdně gotická pernštejnská truhla, která sloužila jako trezor na listiny, smlouvy, zlato a další cennosti. Samotná kaple pak představuje působivou ukázku toho, jak se během staletí proměňoval jeden prostor i jeho umělecké vybavení.
Od hradní věže k zámecké kapli
Kaple leží ve východním křídle pardubického zámku, v původně věžovitém objektu vystupujícím do parkánového prostoru někdejšího hradu. Její vznik souvisí s rozsáhlou přestavbou, kterou na přelomu 15. a 16. století vedl Vilém z Pernštejna. Z původně hradního areálu tehdy vznikala reprezentativní rezidence odpovídající významu mocného šlechtického rodu.
Stavební základ kaple je pozdně gotický, její dnešní podobu však utvářely další zásahy. Interiér doplňuje barokní a rokokové vybavení, zatímco hlavní oltář získal v 19. století novogotickou podobu. Právě tato časová vrstevnatost dělá z kaple zajímavé místo pro návštěvníky, kteří chtějí sledovat vývoj umění přímo v jednom komorním prostoru.
Oltáře odhalily původní barvy
Kompletní restaurování interiérového vybavení bylo dokončeno v roce 2013. Náročná obnova přinesla mimo jiné překvapivé zjištění: pod zašlým šedozeleným nátěrem hlavního oltáře se dochovaly původní polychromie plastik svatého Václava a svaté Ludmily. Restaurátoři tak neobnovovali pouze vzhled jednotlivých soch, ale pomohli znovu odhalit jejich původní barevnost.
Centrální novogotický oltář navrhl v 19. století František Schmoranz. Jeho hlavním motivem je obraz Klanění tří králů z první poloviny 18. století, podle nějž kaple získala své jméno. Pod kůrem, na pilíři, se nachází také rozměrná polychromovaná figura ukřižovaného Krista z druhé poloviny 18. století.
Dva boční oltáře jsou rokokové. Nesou malby svatého Jana Nepomuckého a svatého Karla Boromejského a vynikají bohatě řezanými, zlacenými ornamenty. Jejich výzdobu doplňují naturalisticky pojaté postavy andílků, které dodávají jinak poměrně kompaktnímu prostoru pohyb a lehkost.
Barokní andělé a několik uměleckých období
Výraznými prvky kaple jsou také dvě monumentální polychromované plastiky velkých andělů na oblacích. Podle odborného popisu pravděpodobně pocházejí z dílny Ignáce Rohrbacha, významného představitele české barokní plastiky a nástupce Matyáše Bernarda Brauna. Uvedení původu je třeba chápat jako pravděpodobné, nikoli jako zcela jistě doložené autorství.
Právě kontrast jednotlivých vrstev je na kapli nejpůsobivější. Vedle sebe zde stojí pozdně gotický stavební základ, barokní plastiky, rokokové oltáře i novogotický hlavní oltář. Návštěvník tak nesleduje jediný ucelený styl, ale spíše dějiny prostoru, který se přizpůsoboval vkusu i potřebám různých generací.
Pernštejnská truhla pod kaplí
Ke kapli patří také silný příběh podzemí. Ve sklípku pod ní se dochovala pernštejnská truhla, mohutný trezor z dubových fošen pobitých železnými pásy. Podle Východočeského muzea jde o jedinou dochovanou součást pozdně gotického mobiliáře pardubického zámku.
Truhla zůstala na původním místě mimo jiné díky specifickému mikroklimatu sklepení a také své velikosti. Úzkým schodištěm ji nebylo možné vynést. Přímé propojení kaple s tímto cenným pozůstatkem pernštejnské rezidence připomíná, že zámecký prostor nebyl pouze reprezentativním sídlem, ale také místem správy majetku a ochrany důležitých dokumentů.
Jak kapli navštívit
Kaple Tří králů je součástí prohlídkového okruhu Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách. Nejde dnes o běžně fungující kostel: po dohodě s pardubickým děkanstvím nebyla určena k opětovnému vysvěcení pro církevní účely a muzeum ji představuje především jako historický a umělecký prostor.
Samostatná návštěva pernštejnské truhly je možná jen při výjimečných komentovaných prohlídkách. Ty se konají zpravidla přibližně jednou za měsíc a mají omezenou kapacitu kvůli citlivému mikroklimatu sklepení. Aktuální program uvádí například termín 31. října 2026 od 13 hodin; před návštěvou je vhodné ověřit podrobnosti u Východočeského muzea a vstupenku si zajistit předem.
Zámek se nachází na adrese Zámek 2 v Pardubicích. Běžná návštěvní doba bývá od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou, konkrétní přístup do kaple se však řídí aktuálním programem a prohlídkovými okruhy. Příležitostně se otevírá také při koncertech a speciálních prohlídkách.