Pod novogoticky pojatou kaplí Nalezení svatého Kříže v Kadově se ukrývá hrobka, která připomíná rod Linckerů z Lutzenwicku i jejich někdejší spojení s panstvím Lnáře. Stavba stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova a na první pohled může působit nenápadně. Právě její klidné zasazení do obce a rodová historie z ní však činí zajímavou zastávku při poznávání Kadova.
Kaple vznikala několik let
Základní kámen byl položen 25. dubna 1856. K výstavbě se pojí jméno hraběte Václava Linckera z Lutzenwicku, který byl zároveň později uložen v podzemní hrobce. Kaple byla dokončena a vysvěcena v roce 1863. Její vznik tak spadá do období, kdy se v architektuře výrazně uplatňovaly historizující slohy a návraty ke starším stavebním tradicím.
V popisech se objevuje označení jednoduchý gotický styl i novogotika. Přesnější je proto mluvit o gotizující nebo novogoticky pojaté stavbě. Zděná omítaná kaple má jednolodní dispozici a půdorys ve tvaru kříže. K hlavní části přiléhá nízká předsíň, po stranách jsou polygonální schodišťové přístavky a nad stavbou se zvedá hranolová věž.
Stavba s výraznou věží a klidným okolím
Věž zakončuje zvonová střecha s lucernou, která dává kapli charakteristickou siluetu. Střechy samotné jsou valbové a původní členění fasád vytvářely lisenové rámy. Okna s půlkruhovým zakončením doplňují střídmý, ale dobře čitelný historizující výraz stavby.
Kaple je součástí hřbitovního areálu, jehož atmosféru dotvářejí lípy vysazené v jejím okolí. Uprostřed hřbitova stojí železný kříž. Součástí areálu je také úmrlčí komora, tedy někdejší márnice, vybudovaná v roce 1887. Tyto prvky společně vytvářejí místo, kde se architektura prolíná s historií každodenního života obce.
Hrobka rodu Linckerů
Největší pozornost poutá podzemní část kaple. V hrobce byli podle historických záznamů pohřbeni zakladatel Václav hrabě Lincker, jeho manželka Anna de Arvay, hraběcí bratr Zikmund a také Karel svobodný pán z Lilgenau s manželkou Annou Terezií. Regionální materiály uvádějí, že zde spočívá celkem šest příslušníků rodu Linckerů.
Hrobka připomíná dobu, kdy šlechtické rody zanechávaly v krajině výraznou stopu nejen prostřednictvím sídel, ale také sakrálních staveb, hřbitovů a dobročinných zařízení. V případě Kadova se dochovala připomínka vazby na panství Lnáře. Starší popis zmiňuje také stromořadí, které kdysi vedlo od chudobince ke kapli. Dnes už tuto historickou scenérii nelze vnímat v původní podobě, samotná kaple však zůstává její důležitou připomínkou.
Hřbitov s dlouhou historií
Kadovský hřbitov měl být používán už od roku 1680 a v pozdějších letech byl rozšiřován. Starší historický pramen jej označuje za původně morový hřbitov. Tento údaj je třeba vnímat jako svědectví dobového pramene, jisté však je, že pohřebiště patří k dlouhodobým místům kadovské historie.
V minulosti se v kapli několikrát ročně sloužily fundační mše svaté. Stavba tedy nebyla pouze rodovou hrobkou, ale také živým duchovním místem spojeným s místní komunitou a rodem, který její vznik podpořil.
Tip na tiché zastavení v Kadově
Kapli lze navštívit v areálu nebo bezprostředním sousedství kadovského hřbitova. Zvenčí si návštěvník může prohlédnout věž s lucernou, půdorys stavby, hřbitovní kříž i historickou márnici. Pravidelná návštěvní doba ani běžná přístupnost interiéru či hrobky nejsou v dostupných informacích potvrzeny, proto je vhodné ověřit možnosti prohlídky u obce nebo místní farnosti.
Při návštěvě je namístě respektovat pietní charakter místa a případný provoz hřbitova. Kaple Nalezení svatého Kříže se hodí jako krátká, klidná zastávka při objevování Kadova a jeho dalších památek, například kadovské tvrze. Nevelká stavba tu připomíná nejen šlechtický rod, ale i proměny obce a krajiny, v níž po sobě panství Lnáře zanechalo řadu stop.