Oválný balvan o rozměrech zhruba 3,5 × 3,5 × 1,5 metru spočívá na skalnatém podloží jen malou částí svého spodního povrchu. Právě díky tomu se mohl mírně pohybovat – viklat. Kadovský viklan u Blatné je nejen působivým geologickým útvarem, ale také místem s neobvyklým novodobým příběhem. Téměř třicetitunový kámen byl v minulosti několikrát shozen a znovu vrácen na původní lože.
Kamenný obr z blatenské krajiny
Kadovský viklan se nachází v malém lesíku či parčíku na okraji obce, naproti obecnímu úřadu. Z parkoviště u úřadu je balvan prakticky na dohled, takže jde o dobře dostupný cíl i pro krátkou zastávku při cestě jižními Čechami.
Odborně nejde o žulový balvan v obecném smyslu, ale o viklan tvořený biotitickým až amfibol-biotitickým granodioritem blatenského typu. Vznikl selektivním zvětráváním horniny. Zatímco okolní materiál postupně podléhal erozi, odolnější blok zůstal na místě a vytvořil charakteristický skalní útvar.
Viklan leží v nadmořské výšce přibližně 508 až 511 metrů. Je součástí nízkého balvanitého pahorku, který dobře zapadá do typické krajiny kolem Blatné. Chráněné území zahrnuje také starší skupinu dubů s charakterem kyselé doubravy. Přírodní památka tak nechrání pouze kámen jako atrakci, ale i jeho bezprostřední okolí.
Kámen, který několikrát spadl
Na Kadovském viklanu je pozoruhodné, že jeho příběh nekončí u dávných geologických procesů. Podle místní tradice a historických zpráv byl balvan na konci 19. století shozen. Někdy se uvádí také rok 1893, přesné datování však není zcela jednotné. Na zemi měl zůstat až do roku 1983.
Tehdy se do jeho návratu zapojil stavební inženýr Pavel Pavel, který se později proslavil experimenty s pohybem soch moai na Velikonočním ostrově. Viklan byl vrácen na původní místo, ale po několika letech se znovu ocitl na zemi. V roce 1987 byl opět usazen a zajištěn klíny proti pohybu a případnému pádu. Další návrat následoval v roce 2003.
Nejnovější kapitola se odehrála v červnu 2023. Balvan se sesunul, pravděpodobně cizím zaviněním, a při pohybu se otočil přibližně o 60 stupňů. Do nebezpečné polohy se dostal znovu, a proto bylo nutné připravit další náročnou záchrannou akci. Dne 9. září 2023 pomohly s návratem trámy, lana, klíny a hydraulické hevery. Práce začala symbolicky v 9:09 a trvala přibližně do odpoledních hodin.
Přírodní památka s jasným úkolem
Kadovský viklan je chráněn jako přírodní památka. První ochrana byla vyhlášena v roce 1985, současné vymezení pak zpřesnilo nařízení Jihočeského kraje účinné od 25. března 2025. Rozloha památky se zvýšila z původních 0,1133 hektaru na 0,1434 hektaru, přičemž hranice nově sledují katastrální parcely.
Smyslem ochrany je uchovat horninový blok v nepoškozeném stavu a na jeho současném uložení. To znamená nevstupovat necitlivě do okolí, neodebírat části horniny a nijak nezasahovat do polohy balvanu. Není proto vhodné pokoušet se s ním manipulovat. Po posledním usazení byl navíc zajištěn proti pohybu; aktuální možnosti bezpečného viklání je případně dobré ověřit u obce.
Za jedním kamenem i celou stezkou
Samotná návštěva viklanu může být krátká, zajímavější je však spojit ji s naučnou stezkou Okolím viklanu. Značený okruh měří přibližně šest kilometrů a má třináct zastavení. Vede přes Kadov a Vrbno, kolem rybníků, skalních mís, historických staveb i dalších kamenných útvarů.
Na trase se objevují například Malý a Velký čertův náramek nebo takzvaný Obětní kámen. Lidová pojmenování a pověsti jim dodávají tajemnou atmosféru, jejich vznik však souvisí především s přirozeným zvětráváním granodioritu. Podobně je třeba opatrně vnímat domněnky, že Kadovský viklan sloužil jako pohanské obětiště. Jde o tradované představy, nikoli o prokázaný historický fakt.
Stezka je nenáročná a vhodná pro pěší i cyklisty, větší část trasy lze podle turistických informací zvládnout také s kočárkem. K některým kamenným útvarům v lese však cesty uzpůsobené pro kočárky nevedou. Kdo chce poznat širší okolí, může návštěvu doplnit o obec, kostel svatého Václava, tvrz nebo hrobku baronů z Lilgenau.
Jeden z kamenů jižních Čech
Kadovský viklan bývá řazen vedle Kosatínského viklanu u Bud nebo Božích kamenů u Kraselova k pozoruhodným kamenným místům jižních Čech. Každé z nich má jiný charakter: někde vyniká geologická podoba, jinde pověsti a novodobé představy o zvláštní energii. Kadov však nabízí výjimečnou kombinaci přírodního fenoménu, historie i příběhu lidí, kteří se opakovaně snažili vrátit těžký balvan na jeho místo.