Jen málokterá venkovská tvrz dokáže tak názorně vyprávět o proměnách českého sídla jako ta v Kadově. Na návsi, v sousedství kostela svatého Václava, fary a bývalého špitálu, stojí dvoupatrová stavba, která začínala jako vladycké sídlo, prošla náročnou renesanční přestavbou a později sloužila jako sýpka. Dnes se díky soukromé obnově pomalu vrací do povědomí návštěvníků.
Od středověkého sídla k renesanční tvrzi
Kadovská tvrz vznikla nejpozději v první polovině 14. století. Některé archeologické nálezy, především keramika z prostoru nádvoří, ale naznačují, že šlechtické sídlo mohlo na místě existovat ještě dříve. K prvním známým držitelům vsi a tvrze patřili Řesanští, případně Řezanovští z Kadova. Místní tradice připomíná také Racka ze Žihobec, který byl roku 1362 patronem zdejšího kostela.
Stavba má nepravidelný půdorys ve tvaru písmene L. Tvoří ji severní a východní křídlo, která obklopují dnes otevřené nádvoří. Právě východní část bývá považována za nejstarší. Na její nádvorní straně se dochovaly stopy starších portálů, které mohou připomínat středověký stavební vývoj tvrze.
Nejvýraznější podobu získal areál v 16. století, kdy přešel do rukou Zábořských z Brloha. Ti Kadov rozšířili a přestavěli v renesančním duchu. Podle dendrochronologického průzkumu souvisely významné stavební práce na severním křídle s rokem 1558. Obě průčelí tehdy ozdobily renesanční štíty s vlnitými římsami a polosloupy.
Arkýř, sgrafita a konstrukce s vlastním příběhem
Kadovská tvrz není působivá jen svou siluetou. K severnímu křídlu přiléhá polygonální arkýř, jehož okna spočívají na mohutných kamenných krakorcích. Je to detail, v němž se renesanční přestavba stále setkává s doznívajícím gotickým způsobem stavění.
Na jižní fasádě severního křídla jsou patrná psaníčková sgrafita. Uvnitř se zachovaly trámové stropy, krovy, valené i plackové klenby a další historické konstrukce. Stavba tak nepůsobí jako jednotně upravený zámek, ale spíše jako čitelný otisk několika staletí, v němž jsou vedle reprezentativních prvků patrné i pozdější zásahy.
Když tvrz ztratila své panské poslání
V roce 1650 Václav Zábořský z Brloha Kadov prodal. Po dalších majetkových změnách byl Kadov roku 1677 připojen k Bezděkovu a o několik let později ke lnářskému panství Tomáše Černína z Chudenic. Tvrz tím postupně přišla o úlohu samostatného panského sídla.
V pramenech se připomíná také kadovský pivovar, uváděný přibližně k roku 1661. Zajímavostí bývala zahrada se vzácnými druhy květin a stromů. Příkopy měly lemovat lípy s listy připomínajícími kněžské kvadrátky, které byly pokáceny v roce 1749.
Po ztrátě rezidenční funkce se objekt proměnil v hospodářské zázemí a začal sloužit jako sýpka. Přesné datování této přestavby se v dostupných pramenech liší: někdy se spojuje s 18. stoletím, jindy s rokem 1829 nebo s pozdějšími úpravami. Jisté je, že sýpka v tvrzi fungovala ještě ve druhé polovině 20. století, kdy objekt spravovalo Jednotné zemědělské družstvo Kadov. Poté začala stavba dlouhodobě chátrat.
Soukromá obnova a pomalý návrat veřejnosti
Tvrz koupil v roce 2017 Tomáš Těmín. Obnova se zaměřila na nejohroženější části stavby. Do roku 2021 se podařilo zachránit dřevomorkou napadené trámy v severním křídle, opravit statické poruchy krovu z roku 1683 a dostavět zřícenou část arkýře. Následovaly opravy dveří, osazení nových oken, odstranění navážky z nádvoří i archeologický a stavebněhistorický průzkum.
Majitel nechce tvrz proměnit v soukromé bydlení. Jeho záměrem je zachovat historickou hodnotu místa a představit návštěvníkům život nižší šlechty na venkovském sídle před Bílou horou. Do druhého patra renesančního křídla se plánuje také velká knihovna se sbírkou starých tisků. Není však potvrzeno, zda je již dokončena a běžně přístupná.
Konkrétní ukázkou postupného otevírání památky byly komentované večerní prohlídky v červenci 2026, které vedl sám majitel. Pravidelná návštěvní doba ale není spolehlivě doložena. Tvrz je stále v obnově, a proto je před cestou vhodné ověřit aktuální možnosti návštěvy u majitele nebo obce. Bez předchozí dohody nelze předpokládat volný vstup do areálu.
Kadovská tvrz se tak nejlépe poznává jako součást širšího historického prostoru návsi. Výlet lze spojit s kostelem svatého Václava, farou, bývalým špitálem nebo s cestou ke Kadovskému viklanu. Právě spojení autentické stavby, živé obnovy a okolní krajiny dává tomuto místu osobitý charakter.