Karlštejn si většina návštěvníků spojuje s romantickou siluetou nad Berounkou. Jeho skutečný význam je ale ještě hlubší. Karel IV. hrad založil také jako bezpečné místo pro uložení říšského korunovačního pokladu a korunovačních klenotů. Právě na tuto roli navázala výstava kopií české Svatováclavské koruny a říšské císařské koruny, která byla připravena při zahájení sezony v roce 2014.
Hrad, který chránil symboly moci
Po císařské korunovaci v Římě roku 1355 zvolil Karel IV. Karlštejn za místo, kde budou uloženy říšské korunovační klenoty. Pro jejich ochranu nechal upravit prostor ve Velké věži a nechal vybudovat také kapli sv. Kříže. Ta byla vysvěcena 9. února 1365 a dodnes patří k nejcennějším prostorám celého hradu.
Kaple působí jako duchovní centrum Karlštejna, ale zároveň připomíná jeho trezorovou funkci. Její stěny zdobí drahokamová inkrustace a soubor 130 deskových obrazů z dílny Mistra Theodorika. Spojení panovnické moci, náboženství a umění zde není náhodné – právě tak měl hrad demonstrovat význam císaře i českého království.
Říšské korunovační klenoty zůstaly na Karlštejně přibližně šedesát let. České korunovační klenoty sem byly převezeny na počátku husitských nepokojů. Nejpozději na jaře 1421 je spolu s říšským pokladem odvezl Zikmund do Uher. Po návratu významu hradu v roce 1436 se Karlštejn znovu stal místem, kde byly chráněny české klenoty a důležité zemské písemnosti.
Dvě koruny, dva příběhy
Svatováclavskou korunu nechal Karel IV. zhotovit v roce 1346 a o rok později s ní byl korunován českým králem. Nebyla chápána jako osobní majetek panovníka, ale jako koruna svatého Václava, patrona českých zemí. Proto se stala především symbolem české státnosti a kontinuity.
Říšská císařská koruna představuje jiný politický svět. Pravděpodobně vznikla v západním Německu ve druhé polovině 10. století a skládá se z osmi destiček. Charakteristický je její kříž a emailové výjevy biblických postav. Koruna byla spojena s panovníky Svaté říše římské a dnes je uložena ve vídeňské císařské klenotnici v Hofburgu.
Na Karlštejně tak vedle sebe symbolicky stanuly dvě koruny: jedna vyjadřující zvláštní postavení českého království, druhá připomínající širší evropskou říši, v jejímž čele Karel IV. stál.
Co ukázaly karlštejnské kopie
Význam replik spočívá v tom, že návštěvníkům přibližují předměty, jejichž originály není možné běžně vystavovat bez přísných bezpečnostních a konzervačních podmínek. Karlštejnská kopie Svatováclavské koruny vznikla v roce 1998 v Umělecké škole pro zpracování drahých kovů v Turnově pod vedením profesora Jaroslava Prášila. Je vyrobena ze stříbra, pozlacená a osazená 96 drahokamy a 20 perlami.
Nejde přitom jen o dekorativní napodobeninu. Replika má připomínat i relikviářový charakter originálu. V horním křížku je podle popisu zasazen trn spojovaný s Kristovou trnovou korunou. U říšské koruny se dochovaly informace o mimořádné technologické náročnosti některých moderních replik, není však jisté, zda konkrétní kopie vystavená na Karlštejně v roce 2014 byla totožná s exemplářem, který později vytvořil zlatník Jiří Urban.
Kopie císařské koruny se na Karlštejn vrátila také v roce 2017, kdy byla představena společně s českou Svatováclavskou korunou. Šlo o symbolické připomenutí doby, kdy hrad skutečně hostil císařské korunovační klenoty.
Za pokladnicí stojí za to projít celý hrad
Historická výstava z roku 2014 byla spojena s prohlídkou soukromých a reprezentačních komnat Karla IV., pokladnice a klenotnice. Současná nabídka hradu se může měnit, oficiální základní okruh však zahrnuje Císařský palác, Mariánskou věž, Hradní pokladnici, Klenotnici, Karlovu ložnici s kaplí sv. Václava i audienční síň. Výslovně je na něm uváděna kopie české Svatováclavské koruny.
Za pozornost stojí také Studniční věž s 78 metrů hlubokou studnou a dochovaným systémem vytahování vody. Připomíná, že život středověkého hradu nestál pouze na reprezentaci a vzácných předmětech, ale také na důmyslném zásobování a každodenní práci.
Kaple sv. Kříže byla kvůli zhoršujícímu se stavu uzavřena v roce 1981 a po restaurování a úpravě klimatického režimu znovu otevřena v roce 2000 v novém návštěvnickém okruhu. Pokud se na Karlštejn vydáte za korunovačními klenoty, vyplatí se před cestou ověřit aktuální podobu prohlídek. Výstava obou kopií patří ke konkrétní historické sezoně, zatímco hradní interiéry a připomínka jeho někdejší trezorové úlohy zůstávají trvalou součástí příběhu tohoto výjimečného místa.