Stačí vystoupat k hradu a člověk se ocitne na místě, které má dvě tváře. Jednu vytvořil Karel IV. pro ochranu nejcennějších pokladů své říše, druhou o staletí později filmové kamery. Karlštejn u Berouna se díky muzikálu Noc na Karlštejně stal jedním z nejznámějších hradů české kinematografie. Zároveň ale zůstává mimořádnou památkou, jejíž skutečný příběh je neméně působivý.
Hrad založený pro poklady říše
Karel IV. založil Karlštejn roku 1348. Hrad měl sloužit především jako bezpečné místo pro uložení královských pokladů, sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Panovník na stavbu osobně dohlížel a pobýval zde už v roce 1355. Dokončení se Karlštejn dočkal roku 1365, kdy byla vysvěcena kaple svatého Kříže ve Velké věži.
Význam hradu ještě vzrostl na začátku husitských válek. Z bezpečnostních důvodů sem byly převezeny české korunovační klenoty a s krátkými přestávkami zde zůstaly téměř dvě století. Stupňovité uspořádání hradu dodnes názorně ukazuje jeho hierarchii. Od předhradí se Studniční věží a purkrabským palácem stoupá návštěvník k Císařskému a Mariánskému paláci, až k Velké věži vysoké přibližně šedesát metrů.
Při prohlídce je dobré mít na paměti, že dnešní vzhled není čistě středověký. Výrazně jej ovlivnila puristická přestavba z konce 19. století vedená architektem Josefem Mockerem. Karlštejn tak v sobě spojuje gotický původ s představou romantického hradu, jakou si vytvořila pozdější doba.
Od Vrchlického hry k filmovému muzikálu
Romantickou představu o Karlštejně výrazně posílila divadelní veselohra Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně. Národní divadlo ji poprvé uvedlo v květnu 1884. Příběh pracuje s motivem, podle něhož ženy nesmějí na hradě pobývat, a staví na tajných návštěvách, převlecích i milostných záměnách.
Tento zákaz je však třeba vnímat především jako literární a filmový motiv. Historické ustanovení se podle dostupných podkladů týkalo konkrétních prostor Velké věže a přespávání se ženou, nikoli obecného zákazu vstupu žen na celý Karlštejn. Právě proměna dílčího pravidla v široce známou legendu ale pomohla vytvořit příběh, který si diváci snadno zapamatují.
Nejznámější filmovou adaptaci natočil Zdeněk Podskalský v roce 1973. Ve filmu ztvárnil Karla IV. Vlastimil Brodský, císařovnu Elišku Pomořanskou Jana Brejchová, Alenu Daniela Kolářová a Peška Jaromír Hanzlík. Hudbu složil Karel Svoboda a mezi písně, které zlidověly, patří Lásko má, já stůňu nebo Do věží. Za Janu Brejchovou přitom zpívala Helena Vondráčková.
Co je skutečný Karlštejn a co filmová kulisa
Film vznikal od dubna do června 1973 a do kin se dostal nejprve při slavnostní premiéře v březnu 1974, celostátně pak v červenci téhož roku. Část scén se natáčela přímo na hradě. Filmová podoba však není úplným záznamem Karlštejna: některé stylizované interiéry vznikly v barrandovských ateliérech.
Návštěvník tak může při prohlídce zajímavě porovnávat skutečné prostory s filmovou představou. Městys Karlštejn mezi filmová místa řadí hradní nádvoří, hradby, padací most, okna purkrabství, kapli, Rytířský sál i Hodovní síň. Filmový obraz ale jednotlivá místa propojuje a upravuje tak, aby sloužila tempu muzikálu a jeho komediálnímu ději.
Právě v tom spočívá kouzlo návštěvy. Za filmovou veselohrou se objevuje skutečné místo spojené s korunovačními klenoty, relikviemi, panovnickou reprezentací a duchovní funkcí. Noc na Karlštejně může být příjemnou vstupní branou k historii, nikoli její náhradou.
Po stopách scén i mimo hradní areál
Filmově zaměřenou návštěvu lze rozšířit o výstup na Císařskou louku. Městys ji uvádí jako místo, odkud pochází scéna Jede král. Jde o vyhlídku mimo vlastní hradní areál, a proto je vhodné ověřit její aktuální přístupnost a případná sezonní omezení.
Na samotný hrad se z centrálního parkoviště u levého břehu Berounky pokračuje pěšky přibližně 1,5 až 2 kilometry. Cesta stoupá a místy je kamenitá. Interiéry jsou přístupné pouze v rámci prohlídek s průvodcem, zatímco část areálu a nádvoří lze navštívit volně. Nabídka okruhů, jejich časy i nutnost rezervace se mění podle sezony, proto je dobré ověřit aktuální informace před cestou. Výběrový okruh s nejcennějšími prostory včetně kaple svatého Kříže rezervaci vyžaduje.
Film se na Karlštejn vrací i při zvláštních příležitostech. K 40. výročí uvedení vznikla roku 2013 výstava kostýmů a rekvizit, kterou doprovodily tematické prohlídky Po stopách filmu Noc na Karlštejně a noční promítání na nádvoří. Výstava je dnes minulostí, připomíná však, jak silně se film zapsal do identity místa. Karlštejn díky tomu nabízí neobvyklé setkání vysoké historie, české hudební kultury a živé filmové paměti.