Ve výšce 886 metrů nad mořem se nad Kašperskými Horami rýsuje Kašperk, nejvýše položený královský hrad v Čechách. Založil ho roku 1356 Karel IV. a jeho poloha nebyla náhodná. Hrad měl současně chránit hranici s Bavorskem, dohlížet na zlatonosný revír a kontrolovat důležitou obchodní trasu, která spojovala české země s Podunajím.
Kašperk tak není jen romantickou zříceninou v lesích. Je připomínkou doby, kdy se o významu místa rozhodovalo podle zlata, obchodu a schopnosti ovládat neklidné pohraničí.
Pevnost nad zlatonosným revírem
Jádro hradu tvoří obdélný palác sevřený dvěma obytnými věžemi. Celek doplňuje souvislé opevnění a nádvoří s hospodářským zázemím. Základní gotická podoba vznikla ve druhé polovině 14. století, další úpravy následovaly především v století patnáctém. Při stavbě se používal místní leptynit, hornina, která se v širším okolí Šumavy vyskytuje téměř výhradně právě u Kašperku.
Přestože šlo o královský hrad, nefungoval jako přímé sídlo královské komory. Panovníci jej s panstvím pronajímali zástavním držitelům. Ti se starali o jeho provoz a někdy zde působil také poprávce – královský úředník, který stíhal zločince, psance či padělatele mincí a mohl vykonávat i hrdelní právo.
Významným držitelem byl od roku 1411 královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka. On i jeho synové podporovali kališnictví, a Kašperk se proto vyhnul nejhoršímu řádění husitských vojsk. V druhé polovině 15. století pak Zdeněk ze Štenberka nechal vybudovat předsunutou pevnůstku Pustý hrádek. Stojí asi 400 metrů východně od hradu, ve výšce 924 metrů, a měla chránit Kašperk před ostřelováním z výše položeného místa.
Od šumavských pověstí ke Šplhavci
Kašperk má vedle doložené historie i svou tajemnou tvář. Místní pověsti vyprávějí o skřítcích, kteří pomohli osiřelému dřevorubci a odměnili ho zlatem, nebo o Lesní matce. Ta měla podobu prastaré ženy z mechu, kůry a lišejníků. Lidem škodícím stromům a zvěři prý připomínala, že les není bezedným zdrojem, zatímco ztraceným dětem ukazovala cestu domů.
Nejtemnější příběh se týká strašidla zvaného Šplhavec. Podle folklorního vyprávění šlo o bílé stvoření s lebkou, které lezlo po věži hlavou dolů. Vyděšený poutník před ním uprchl, utrpěl ránu do zad a následně zapomněl vlastní jméno i původ. Pověst samozřejmě není historickým dokladem, k atmosféře hradu však patří stejně jako noční prohlídky s hranými scénkami z jeho minulosti.
Výhledy, které stojí za výstup
Kašperk nabízí zážitek i návštěvníkům, kteří přijíždějí především za krajinou. Z okolí hradu se otevírají pohledy na Kašperské Hory, Sušicko a šumavské hřebeny. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout také Brdy nebo bavorský Velký Roklan. Zvláštní pozornost si zaslouží vyhlídka ve východní věži. Výstup po více než stovce příkřejších schodů není úplně snadný, odměnou je však široký pohled do českého vnitrozemí i na historické trasy Zlaté stezky a Zlaté cesty.
Za návštěvu stojí také Pustý hrádek. Je volně spojený s výletem ke Kašperku a z jeho zbytků se hrad ukazuje v působivém krajinném rámci. Z Kašperských Hor sem vede značená cesta, například modrá naučná stezka Na Kašperk jinak.
Kašperk ve filmu i dnes
Popularitu hradu posílila pohádka Anděl Páně režiséra Jiřího Stracha. První díl se v roce 2005 natáčel mimo jiné právě na Kašperku a v jeho okolí. Hrad ve filmu představoval sídlo hraběcího floutka Maxmiliána. Ne všechny hradní scény ale vznikly zde – interiéry se natáčely na Českém Šternberku.
Kašperk žije také divadlem. Od roku 2001 zde v letních měsících hostuje spolek Kašpar z Divadla v Celetné, mimo jiné přímo ve zřícenině paláce. Město Kašperské Hory hrad vlastní, provozuje i financuje jeho opravy. Návštěvnické příjmy tak pomáhají udržovat památku, jejíž konzervace pokračuje po desetiletí. V roce 2024 bylo například dokončeno zastřešení torza cihelné helmice západní věže.
Na místě lze zvolit komentovanou prohlídku paláce a věží, nebo kratší vyhlídkový okruh. Nádvoří bývá v návštěvní době přístupné zdarma, samotné trasy však vedou nerovným terénem a po schodech. Kašperk není bezbariérový a aktuální otevírací dobu i program je vhodné před cestou ověřit. Nejhezčí návštěvu nabídne den s dobrou viditelností – kvůli výhledům, které dávají celému hradu jeho skutečný šumavský rozměr.