Pevnost, kterou si vyžádala hranice, zlato i obchod
Kašperk nechal roku 1356 založit římský císař a český král Karel IV. Nešlo o náhodně vybrané místo. Hrad vyrostl na severovýchodním výběžku vrchu Ždánov, odkud bylo možné kontrolovat důležitý prostor při zemské hranici s Bavorskem.
V okolí se nacházela naleziště zlata a pod hradem vedla obchodní trasa známá jako Zlatá stezka. Kašperk tak měl několik úkolů najednou: chránit hranici, dohlížet na bezpečnost cest a být oporou panovnické moci v krajině, která byla od královského dvora poměrně vzdálená.
Ve výšce 886 metrů se dnes uvádí jako nejvýše položený královský hrad v Čechách. Právě spojení výrazné polohy, zachovaného hradního jádra a šumavské krajiny dává návštěvě Kašperku zvláštní atmosféru. Člověk tu nevstupuje jen do historické stavby, ale také do prostoru, který byl od počátku vybrán kvůli výhledu a kontrole okolí.
Královský hrad, který spravovali zástavní držitelé
Hradní jádro tvoří obdélný palác sevřený dvěma obytnými věžemi. Celek obklopuje souvislé opevnění a na jádro navazuje nádvoří s hospodářským zázemím. Přestože Kašperk patřil králi, nefungoval jako sídlo, které by přímo spravovala královská komora. Panovníci jej propůjčovali zástavním držitelům. Ti měli hrad spravovat, udržovat a zajišťovat jeho obrannou funkci.
Mezi významné držitele patřili například Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka, Zdeněk ze Štenberka nebo Jiří z Lokšan. Za Zdeňka ze Štenberka vznikla také předsunutá pevnůstka Pustý hrádek, která měla posílit obranu hradu.
Postupem času však Kašperk ztrácel svůj původní význam. Opuštěný hrad chátral a roku 1616 jej královská komora odprodala městu Kašperské Hory. Město zůstalo jeho vlastníkem i provozovatelem dodnes. Kašperk tak není památkou ve správě Národního památkového ústavu, ale místem, o které pečuje přímo jeho historický region.
Výhledy z hradu i z Pustého hrádku
Jedním z nejsilnějších zážitků návštěvy je vyhlídkový okruh. Vede přes purkrabství a parkán do východní věže, odkud se za dobré viditelnosti otevírá pohled na centrální Šumavu, Velký Roklan, Plzeňsko i Brdy. Trasa ale není úplně snadná. Zahrnuje více než sto příkřejších schodů a celý areál má nerovný, místy skalnatý terén.
Ještě výše leží Pustý hrádek, přibližně 400 metrů východně od Kašperku, v nadmořské výšce 924 metrů. Nejde o další zachovaný hrad, ale o pozůstatek předsunutého opevnění. Výstup sem se vyplatí nejen kvůli panoramatu Šumavy, ale také kvůli pohledu na samotný Kašperk. Právě odtud vynikne jeho poloha na hřebeni i vztah k okolní krajině.
Jak návštěvu naplánovat
Kašperk leží přibližně tři kilometry od Kašperských Hor. Autem se přijíždí po silnici směrem na Nezdice na Šumavě a parkuje se poblíž penzionu Na Račánku. Od parkoviště je nutné pokračovat pěšky zhruba 1,5 kilometru, proto je dobré nechat si před rezervovanou prohlídkou alespoň třicet minut.
Hrad nabízí komentované prohlídky i samostatně koncipovaný vyhlídkový okruh do východní věže. Jeho absolvování trvá přibližně půl hodiny, vyžaduje však jistý krok a zvládnutí strmých schodů. Návštěvní doba i konkrétní program se mění podle sezony, takže se vyplatí ověřit aktuální režim před cestou. Rezervace prohlídek je možné řešit e-mailem nebo telefonicky; rezervované vstupenky je podle provozovatele třeba vyzvednout nejméně třicet minut před začátkem.
Výlet lze spojit s procházkou na Pustý hrádek, návštěvou Kašperských Hor nebo s trasami v okolí Ždánova. Vhodné je počítat s rychlými změnami počasí a obléct se podle horských podmínek. Kašperk není bezbariérový a návštěvní řád upozorňuje také na zákaz lezení na hradby. Odměnou za náročnější přístup je však místo, kde se historie českého království přirozeně propojuje s krajinou Šumavy.