Na severovýchodním výběžku vrchu Ždánov stojí hrad, který měl od počátku chránit hned několik důležitých zájmů českého království. Kašperk založil v roce 1356 Karel IV. Jeho úkolem byla obrana zemské hranice s Bavorskem, dohled nad oblastí bohatou na zlato a ochrana obchodní cesty známé jako Zlatá stezka. Dnes je výraznou dominantou nad Kašperskými Horami a také velmi působivým cílem zimního výletu.
Královský hrad nad zlatonosnou krajinou
Kašperk nebyl jen pevností v krajině. Jeho poloha umožňovala kontrolovat pohyb lidí i zboží v okolí a současně připomínala význam zdejšího těžebního území. Hradní jádro tvoří obdélný palác napojený na dvě obytné věže. Celý areál obepíná souvislé opevnění, k němuž patří také předhradí a vnější obranné prvky.
Správa hradu se v minulosti neodehrávala přímo prostřednictvím královské komory. Panovníci Kašperk pronajímali zástavním držitelům. Mezi ty významné patřili například Petr Zmrzlík ze Svojšína, Zdeněk ze Šternberka nebo Jiří z Lokšan. Po dlouhém období chátrání byl opuštěný hrad v roce 1616 prodán městu Kašperské Hory, které jej vlastní dodnes.
Pustý hrádek a zimní cesta k hradu
Nejkratší přístup ke Kašperku vede z parkoviště u silnice směrem na Nezdice na Šumavě. Odtud zbývá přibližně 1,2 kilometru pěšky. Cesta je v zimě podle možností udržována posypem a prohrnováním, přesto může být pokrytá sněhem nebo ledem. Pevné boty a při horších podmínkách také nesmeky proto přijdou vhod.
Z Kašperských Hor vedou ke hradu značené trasy dlouhé zhruba tři až 4,5 kilometru. Červená varianta prochází kolem Pustého hrádku, který stojí na protějším vrcholku hřebene. Předsunutá bašta kdysi chránila přístup ke Kašperku z východu, dnes je především samostatným vyhlídkovým místem. Právě v zimě, kdy výhledům nebrání listí, může být krátká zastávka u Pustého hrádku jedním z nejhezčích momentů celé cesty.
Po stopách zlata a strážců hranice
Kašperk se dobře hodí jako součást delšího poznávání okolí. Naučná stezka Cestou zlatokopů měří 7,5 kilometru a připomíná zdejší těžbu prostřednictvím historických důlních děl a šachet. Začíná u kostela svaté Markéty, pokračuje kolem kostela Panny Marie Sněžné do Amálina údolí a vrací se k městskému náměstí. V zimě je však třeba počítat s tím, že lesní cesty a pěšiny mohou být výrazně náročnější než v sezoně bez sněhu.
Na historii zdejšího kraje se dívá z širší perspektivy stezka Strážců hranice. Její trasa měří 19,5 kilometru a spojuje Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, Kašperk a návrat do města. Připomíná ochranu hranice od středověku přes finanční stráž a prvorepublikové opevnění až po železnou oponu. Na zimní výlet je vhodná jen při dostatku času a příznivých podmínkách.
Když počasí nepřeje
Výlet nemusí skončit u hradu. Při nepříznivém počasí nabízí zázemí Muzeum Šumavy v Kašperských Horách. Jeho expozice se věnují mimo jiné těžbě zlata, geologii, přírodě, sklářství, osídlení Šumavy a regionálnímu umění. Návštěva muzea tak může doplnit to, co člověk viděl venku v krajině, a zároveň zachránit den, kdy se pěší trasy mění v kluzkou zkoušku vytrvalosti.
Hrad v některých zimních termínech zpřístupňuje také vlastní program. Zimní Kašperk v minulosti nabídl komentované prohlídky, volně přístupné nádvoří, středověkou hudbu i divadelní představení pro děti. Při prohlídkách se návštěvníci dostávali do purkrabství, zříceniny paláce a východní věže, odkud se otevírají výhledy do šumavské krajiny. Konkrétní termíny a rozsah zimního provozu se však mění, a je proto dobré ověřit je před cestou v aktuálním kalendáři hradu.
Kašperk navíc znají i filmoví diváci. Hrad se stal jedním z míst natáčení pohádky Anděl Páně, což mu dodává další vrstvu příběhu, zejména pro rodiny s dětmi. Ať už návštěva začne u parkoviště, v Kašperských Horách, nebo u Pustého hrádku, zimní Kašperk spojuje historii, přírodu i výhledy do jednoho přehledného výletu.