Andělé nejsou v dějinách umění jen okřídlenými postavami v pozadí biblických scén. Mohou chránit, doprovázet, nést důležité poselství nebo svou přítomností měnit náladu celého obrazu. Právě jejich podobu a roli budou děti objevovat ve vzdělávacím programu Národní galerie Praha Co si šeptají andělé, který se koná ve Schwarzenberském paláci.
Od renesance k baroku
Program je určen mateřským školám a žákům prvního stupně základních škol. Děti se při něm vydají mezi díla starých mistrů a zkusí zjistit, podle čeho lze andělské bytosti na obrazech poznat. Všímat si mohou jejich křídel, oblečení, držení těla i místa, které v příběhu zaujímají.
Důležitou součástí není pouze hledání konkrétního motivu, ale také rozhovor o tom, co postavy prožívají. Gesta, výrazy tváře a vzájemné vztahy mezi figurami mohou napovědět, zda anděl přináší útěchu, radost, varování nebo slavnostní poselství. Děti se tak učí dívat na historické obrazy jako na vyprávění, v němž se význam neskrývá jen v detailech, ale také v náladě a pohybu postav.
Program se vztahuje k tvorbě několika výrazných umělců, mezi nimiž jsou Antonio Vivarini da Murano, Albrecht Dürer, Petr Brandl a Matyáš Bernard Braun. Právě srovnání různých období může ukázat, že anděl neměl vždy stejnou podobu ani stejnou výtvarnou úlohu. Jinak působí v renesančním obraze, jinak v dramatickém barokním výjevu.
Galerie, kde se smí tvořit
Po pozorování a společném hledání přichází na řadu výtvarná dílna. Děti v ní vytvoří vlastní andělské bytosti. Nemusí přitom pouze napodobovat to, co viděly v expozici. Mohou se zamyslet nad tím, jak by jejich anděl vypadal, koho by chránil a jaký výraz nebo gesto by mu dali.
Pro malé návštěvníky je právě toto propojení originálních děl a vlastní tvorby jedním z nejzajímavějších momentů. Galerie se nestává místem, kde se jen tiše prochází kolem obrazů, ale prostorem pro otázky, představivost a sdílení dojmů. Program tak může dětem přiblížit staré umění přirozeněji než samotný výklad plný letopočtů a jmen.
Schwarzenberský palác jako součást zážitku
Program se odehrává v prostředí, které samo připomíná dějiny umění. Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí hostí expozici Staří mistři, sestavenou z významných děl Sbírky starého umění Národní galerie Praha. Ta sleduje především umění 16. až 18. století a ukazuje, jak se v českém prostředí potkávaly domácí i evropské umělecké podněty.
Ve Schwarzenberském paláci jsou zastoupeni například Albrecht Dürer, Petr Brandl nebo Matyáš Bernard Braun. Mezi díla spojovaná s expozicí patří Dürerova Růžencová slavnost z roku 1506, Brandlův obraz Simeon s Ježíškem nebo Willmannův výjev Kristus nesený a obsluhovaný anděly. Konkrétní výběr děl využitých při programu se však může lišit a je vhodné jej nevnímat jako předem zaručený seznam zastavení.
Samotná stavba vznikla na místě čtyř domů, které zničil požár Hradčan v roce 1541. Renesanční rezidence byla dokončena roku 1567, později přešla do rukou Schwarzenbergů a v letech 1870 až 1874 získala výraznou sgrafitovou výzdobu podle návrhu Josefa Schulze. Národní galerie Praha palác získala v roce 2002.
Termín a návštěva
Podle dostupného programového údaje se má vzdělávací program konat ve čtvrtek 21. ledna 2027 od 13:30. Datum i čas je před návštěvou vhodné ověřit přímo u Národní galerie Praha, stejně jako aktuální podmínky rezervace, cenu a případné požadavky pro školní skupiny. V původním podkladu je uveden vstup zdarma, tato informace však nemusí být trvale platná.
Schwarzenberský palác najdete na adrese Hradčanské náměstí 2 v Praze 1. Pravidelná návštěvní doba expozice bývá uváděna od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou, režim školního programu se ale může řídit vlastním rozvrhem. K paláci se lze dostat metrem A ze stanic Malostranská nebo Hradčanská, případně tramvají na zastávky Pražský hrad, Brusnice či Pohořelec. Program lze podle možností rozšířit také o vánoční tematiku.