Jen několik kilometrů od Čáslavi a Kutné Hory stojí v obci Kluky pozoruhodná stavba, která v sobě spojuje několik vrstev českých dějin. Zámek vznikl na místě starší tvrze, prošel barokní i novorenesanční přestavbou a po poválečných změnách se ocitl mimo běžný turistický provoz. Dnes je oplocený a veřejnosti nepřístupný, přesto patří k místům, která stojí za pozornost při cestě Kutnohorskem.
Od tvrze k baroknímu zámku
Počátky sídla nejsou zcela jednoznačné. Starší odborné a turistické popisy spojují tvrz se 14. stoletím, bezpečně doložená písemná zpráva o ní však pochází nejpozději z roku 1538. Je tedy možné, že na místě existovala starší gotická stavba, přesné datum jejího vzniku ale nelze určit s jistotou.
V průběhu staletí se na panství vystřídali různí majitelé. Roku 1660 je zámek uváděn v souvislosti s rodem Ledebourů, v 18. století jej vlastnili Obytečtí z Obytce. Původní tvrz mezitím zpustla a po roce 1700 byla přestavěna na barokní zámek. Právě tehdy získal areál podobu reprezentativního šlechtického sídla, nikoli pouze opevněného obytného místa.
Dačičtí vtiskli stavbě dnešní vzhled
Nejvýraznější proměna přišla v letech 1880 až 1890, kdy zámek drželi Dačičtí z Heslova. Přestavěli jej v novorenesančním, respektive pseudorenesančním stylu a zásadně tím určili vzhled, který je se stavbou spojován dnes. Objekt doplnila také bohatá štuková výzdoba.
Dačičtí z Heslova zůstali s Kluky spojeni až do roku 1945. Zámek tak nebyl jen jednotlivou stavbou, ale součástí širšího panského areálu s parkem a hospodářským zázemím. V jeho blízkosti se dochovaly také dvě barokní pískovcové sochy světců, patrně svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána. Přibližně z poloviny 18. století připomínají dobu, kdy se okolí zámku postupně proměňovalo v reprezentativní krajinu.
Po konfiskaci přišly kanceláře a byty
Rok 1945 znamenal pro zámek zásadní zlom. Po konfiskaci přešel do správy státu a v dalších desetiletích nesloužil původnímu účelu. Využíval jej Státní statek Čáslav a Národní výbor Kluky. V budově byly kanceláře i byty, tedy provozy, které sice mohly stavbu dočasně udržovat při životě, zároveň však neodpovídaly potřebám historického sídla.
Od 80. let 20. století byl objekt podle dostupných popisů prázdný a nevyužívaný. Po roce 1990 se dostal do soukromého vlastnictví. Na počátku 21. století se objevily snahy o postupnou obnovu směrem k původní novorenesanční podobě. Zmiňována je také oprava střechy v roce 2014 a dobrý stav krovů. Nejde však o doklad dokončené rekonstrukce celého zámku. Památka zůstává navenek spíše připomínkou obtížné a dlouhodobé záchrany než hotovým turistickým cílem.
Výlet končí u plotu
Zámek Kluky není podle dostupných informací běžně přístupný a nejsou uváděny pravidelné prohlídky. Návštěvník se proto musí spokojit s pohledem z veřejně přístupných míst. Areál je oplocený a bez souhlasu vlastníka do něj není možné vstupovat. Také přístupnost zámeckého parku je vhodné ověřit přímo na místě, protože může být součástí soukromého pozemku.
Adresa Kluky 1 leží jižně od středu obce, nedaleko kostela svatého Jana Křtitele. Návštěvu lze spojit s procházkou historickým jádrem Kluk, jejichž první písemná zmínka pochází z roku 1289. V obci jsou doloženy také stopy osídlení z mladší doby kamenné. Zámek tak není samostatnou atrakcí s prohlídkovým okruhem, ale součástí krajiny, kde se na malém prostoru potkávají pravěké osídlení, venkovská historie, barokní drobné památky a proměny šlechtického sídla.
Právě omezený přístup dává Klukům zvláštní charakter. Zámek nelze navštívit jako běžně otevřenou památku, jeho silný příběh však zůstává čitelný v architektuře, poloze i stopách, které po sobě zanechaly jednotlivé etapy jeho existence.