Kolibříci, gotické dveře, keltská žena i model opevněné Čáslavi. Městské muzeum v Husově ulici nabízí neobvykle pestrou cestu časem i prostorem. Návštěvník tu během jediné prohlídky přejde od přírodovědných sbírek přes pravěk až ke středověkému městu, jeho řemeslům a každodennímu životu.
Budova, která je sama součástí expozice
Muzeum sídlí v jednopatrové novorenesanční budově z roku 1884. Byla postavena přímo pro muzejní účely a veřejnosti se otevřela 22. listopadu 1885. Už samotné prostředí proto připomíná dobu, kdy muzea nebyla jen neutrálními výstavními sály, ale také pečlivě budovanými chrámy vědění.
Dobový charakter podtrhují původní vitríny a další vybavení. Mobiliář Městského muzea a knihovny Čáslav byl v roce 2018 prohlášen za kulturní památku. Nejde tedy pouze o dekoraci: dochované interiéry ukazují, jak se sbírky v 19. století vystavovaly a jakou představu o vzdělávání tehdejší muzejníci měli.
Historii regionu připomínají také kované železné gotické dveře a náhrobek ve vestibulu. Pocházejí z nálezů v nedalekých Drobovicích, kde členové spolku Včela Čáslavská prováděli výzkumy v letech 1896 až 1897. Předměty souvisejí s komendou řádu německých rytířů, která zanikla za husitských válek. Nad schodištěm pak návštěvníky vítá malba múzy dějepisectví Clio od čáslavského malíře Aloise Vraného.
Kolibříci a sbírky z dalekých krajů
Kořeny muzea sahají k přírodovědnému daru Josefa Kaunického z roku 1881 a k činnosti spolku Včela Čáslavská, založeného už v roce 1864. Obě sbírkové tradice se později spojily a vytvořily základ instituce, která patří mezi nejstarší venkovská muzea v Čechách.
Přírodovědná expozice si dodnes zachovává podobu z 19. století. Přibližně tisíc exponátů, které Kaunický nakoupil od českých cestovatelů a daroval městu, je vystaveno v dobových vitrínách vyrobených podle vzoru Britského muzea v Londýně. Výrazným lákadlem je vzácná sbírka kolibříků. Vedle ní expozice představuje také další zvířata z různých částí světa a připomíná, jak silnou roli mělo v tehdejších muzeích systematické poznávání přírody.
Od pravěkých osadníků ke středověkým měšťanům
Expozice Brána do pravěku sleduje vývoj zdejšího regionu od prvních osadníků před zhruba 7 000 lety až k pravěkému centru na čáslavském Hrádku. Model neolitického domu, ukázka honosného pohřbu z doby železné nebo postava keltské ženy v dobovém oděvu pomáhají představit si období, z něhož se dochovaly především archeologické stopy. Součástí je také interaktivní část.
Archeologicko-historická expozice se potom zaměřuje na město, které se od 13. století rozvíjelo na místě starší raně středověké osady. Nálezy vyprávějí o domácí kuchyni, hostincích, hrách, náboženském životě, řemeslech, hornictví i obchodu. Zaujmou ženské keramické figurky, dětské hračky, hrací kostky, první příbory nebo středověký hmoždíř. Právě tyto drobné předměty dávají minulosti lidštější měřítko: neukazují jen dějiny panovníků, ale také činnosti obyčejných obyvatel.
Čáslav sevřená hradbami
Vrchol prohlídky představuje model středověké Čáslavi. Vychází z vedut J. Willenberga z roku 1602 a J. Hoefnagela z roku 1617, který čerpal ze starší předlohy z roku 1572. Město je na něm zachyceno jako sídlo sevřené hradbami, obklopené krajinou. Model vychází z předpokladu, že jeho základní podoba se od středověku do 15. a 16. století výrazně nezměnila.
Atmosféru doplňuje zvuková kulisa probouzejícího se města. Kromě modelu jsou vystaveny originální předměty ze 13. až 17. století, nalezené v historickém jádru Čáslavi. Samostatná část věnovaná kachlům pak ukazuje biblické, světské i dekorativní motivy a také výjimečný soubor s náměty středověkých řemesel. Některé kachle pocházejí z hradu Lichnice.
Muzeum lze spojit s procházkou kolem čáslavského hradebního pásma, které patří podle muzea k nejzachovalejším ukázkám středověkého městského opevnění v Čechách. Nachází se na adrese Husova 291. Aktuální sezonní otevírací dobu a vstupné je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou měnit.