Podkovovité oblouky, orientální ornamenty, nárožní věžičky a kruhové okno s Davidovou hvězdou. Čáslavská synagoga nepůsobí jako nenápadná historická modlitebna, ale jako výrazná stavba, která do středočeského města přináší inspiraci maurskou architekturou. Právě její osobitý vzhled a překvapivě dobře zachovaný charakter z ní dělají jednu z nejzajímavějších památek Čáslavi.
Stavba vídeňského architekta
Synagoga vznikla v letech 1899 až 1900 podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Postavena byla jako náhrada starší modlitebny, o níž se v Čáslavi píše už před polovinou 19. století. Nová budova vyrostla v Masarykově ulici při severovýchodní linii někdejšího městského opevnění.
Stiassnyho návrh spojuje maurské tvarosloví s dobovou secesní dekorativností. Fasádu oživují oblouky připomínající podkovu, geometrické a rostlinné motivy i drobné věžičky v nárožích. Pozornost přitahuje také kruhové okno s Davidovou hvězdou. Interiér doplňuje dřevěný kazetový strop a ženská galerie, tedy prostor určený ženám odděleným od hlavního sálu.
Čáslavská synagoga je přitom jednou ze dvou dochovaných synagog v českých zemích, které Wilhelm Stiassny navrhl. Tou druhou je pražská Jubilejní, známá také jako Jeruzalémská synagoga. Stiassnyho stavby v Jablonci nad Nisou a na pražských Vinohradech se nedochovaly.
Od modlitebny ke skladu a galerii
Bohoslužebnému účelu sloužila synagoga do druhé světové války. Nacistické úřady ji uzavřely v roce 1941. Osud budovy se tím změnil stejně zásadně jako osud čáslavské židovské komunity. Po válce se z ní stal nejprve sklad a později prostor využívaný městským muzeem či galerií.
V roce 1994 byla stavba navrácena Židovské obci v Praze, která je jejím vlastníkem dodnes. Od roku 1996 následovaly postupné opravy krovu, stropů, střechy, zdiva, fasády, oken i interiérové výmalby. Tyto zásahy pomohly historický objekt stabilizovat, pravidelnému zpřístupnění však ještě dlouho bránil jeho technický stav.
Obnova, která vrací památce smysl
Nová etapa rekonstrukce začala na podzim 2021. Nadační fond dr. Dagmar Lieblové do obnovy vyčlenil přibližně deset milionů korun a celkové náklady na dokončení prací tuto částku podle fondu přesáhly. Nešlo přitom jen o opravu fasády. V hlavním sále vznikla vytápěná podlaha, obnovena byla elektroinstalace, zabezpečení i sociální zázemí.
Důležitou součástí obnovy jsou také restaurátorské práce. Od začátku roku 2023 se odborníci věnovali dřevěnému kazetovému stropu a ornamentální výzdobě nad ženskou galerií. V roce 2024 přišly na řadu vstupní dveře. Další práce pokračovaly i v roce 2026, kdy se opravovaly kamenné stupně, schody na ženskou galerii a dlažba před vstupem.
Veřejnosti se synagoga po klíčové fázi oprav znovu otevřela 10. června 2022. Během tehdejší Noci kostelů si komentované prohlídky nenechalo ujít téměř dvě stě návštěvníků. Znovuotevření tak ukázalo, že zájem o památku není pouze odborný. Synagoga oslovuje také ty, kteří chtějí poznat méně známou část dějin města a regionu.
Místo výstav, koncertů i vzpomínání
Obnovená synagoga neslouží jen jako architektonická památka. Její provoz počítá s komentovanými prohlídkami, výstavami, koncerty, přednáškami a vzdělávacími programy pro školy i veřejnost. V prvním patře vznikl prostor pro výstavu o dějinách židovské komunity na Kutnohorsku. Expozice Dějiny Židů v Čáslavi připomíná místní komunitu, historii samotné synagogy i vybrané osobnosti regionu.
Obnova tak spojuje péči o cennou stavbu s návratem historické paměti do veřejného prostoru. Nadační fond dr. Dagmar Lieblové se věnuje také vzdělávacím programům, workshopům a akcím spojeným se Stolpersteiny. Synagoga proto není pouze místem, kde lze obdivovat maurskou ornamentiku. Připomíná i lidi, kteří zde žili, modlili se a tvořili součást dějin Čáslavi, stejně jako oběti holocaustu.
Najdete ji na adrese Masarykova 111/29. Zpřístupnění se řídí sezonou a aktuálním programem provozovatele; v létě bývají možné samostatné i komentované prohlídky. Při návštěvě Čáslavi se vyplatí ověřit si aktuální termíny a spojit prohlídku interiéru s výstavou nebo kulturní akcí. Právě v tom spočívá dnešní význam synagogy: z pozoruhodné památky se stává živé místo, kde se setkává architektura, historie a současná kultura.