Kolínský hrad není samostatnou dominantou s věží, nádvořím a hradbami, jakou bychom čekali u známých českých zřícenin. Jeho pozůstatky se ukrývají v dnešním zámeckém areálu západně od Karlova náměstí. Za staletí se tu vystřídal gotický hrad, renesanční sídlo, pivovar i sladovna. Právě tato proměna dělá z místa jednu z nejzajímavějších historických vrstev Kolína.
Hrad uvnitř města
Gotický hrad vznikl podle odborných pramenů v letech 1437 až 1448 na místě, které se uvolnilo po zničení dominikánského kláštera. Jeho stavitelem byl kolínský hejtman Bedřich ze Strážnice. Hrad nesl působivé označení Lapis refugii, tedy Kámen útočiště.
Stavba nebyla od města oddělena jako samostatný pevnostní celek. Na západě a severu využívala městské hradby, od okolní zástavby ji chránil příkop a hradní brána zároveň sloužila jako jedna z městských bran. Při procházce areálem je proto potřeba vnímat jej jako součást celého historického Kolína, nikoli jako izolovaný hrad.
O založení hradu připomíná nápisový kámen z původní brány, který uvádí rok 1437 a jméno Mistra Petra. Dnes je uložen v Regionálním muzeu v Kolíně ve Veigertovském domě. Právě tento kámen patří k nejzajímavějším dokladům rané historie areálu.
Gotické zdi pod renesanční výzdobou
Po přestavbě v době Pernštejnů získal areál v letech 1556 až 1591 výrazně renesanční podobu. Za Karla a Kašpara Melichara ze Žerotína vzniklo reprezentační sídlo s apartmány, zdobenými fasádami a prostory odpovídajícími šlechtickému zámku. Západní část se dodnes označuje jako Žerotínský palác.
Renesanční úpravy však starší hrad zcela nepřekryly. V paláci se zachovaly části gotického paláce, rozsáhlé sklepy, klenby, zazděné portály i fragmenty původních zdí. Pozornost si zaslouží také pozdně gotická brána a věžovitá část v jihozápadním nároží, kde je stále patrné ostění brány i pěší branky. V areálu se připomínají rovněž pozůstatky někdejší Klášterské brány ze 13. století.
Další výraznou stopou renesanční éry jsou sgrafita. Jejich obnova spolu s opravami fasád, střech, interiérů a zámecké kaple Panny Marie patří k postupným zásahům, které v areálu probíhají od roku 2000. Kaple vznikla po roce 1621 v prostoru někdejší brány a v 19. století byla zrušena. Po rekonstrukci může sloužit komorním kulturním akcím, výstavám, koncertům nebo svatebním obřadům.
Když se ze zámku stal pivovar
Po třicetileté válce začala část zámku sloužit pivovarskému provozu. Jeho počátky se v různých přehledech datují odlišně podle toho, zda označují první pivovarskou funkci, nebo konkrétní pozdější stavby. Rozsáhlá proměna areálu v průmyslový pivovar se odehrála především v 19. století.
V roce 1829 panství včetně pivovaru koupil Jakub Veith. O několik desetiletí později, po převzetí velkostatku Františkem Horským z Horskýfeldu v roce 1862, začala modernizace přizpůsobující provoz parnímu pohonu. V letech 1863 až 1873 vznikaly či se upravovaly sklepy, spilka, chladné hospodářství, lednice, nové sklepy, sladovna a ječné půdy. Na přestavbách se podílel kolínský stavitel Vincenc Starý.
Nejvýraznější připomínkou této etapy je třípatrová humnová sladovna. V jejích podzemních a přízemních prostorách se nechával klíčit namočený ječmen. Kamenné a litinové sloupy, klenby a další konstrukční prvky dodnes ukazují, jak odlišné nároky měl průmyslový provoz oproti někdejšímu šlechtickému sídlu.
Proměnu areálu ovlivnila také železnice. Při stavbě trati v letech 1843 až 1844 byl odtěžen skalní blok a zanikly zbytky severního opevnění. Historická památka tak byla přizpůsobována dopravě i výrobě, což výrazně ovlivnilo její dnešní podobu.
Poslední pivo a nový začátek
Na konci 19. století převzala provoz akciová společnost Zámecký pivovar. Po požáru restaurace a divadla Na Zámecké v roce 1911 následovala obnova, která podle dostupných popisů potlačila část renesančního charakteru komplexu. V poválečných letech se zde vařila například Kolínská tmavá, Perla, Furiant nebo Zámecký světlý ležák.
Výroba piva skončila na konci 80. let 20. století. Některé údaje uvádějí poslední várku v září 1987, jiné ukončení provozu v roce 1988. Sladovna však ještě pokračovala tradiční metodou humnování. V roce 1991 získalo bývalý pivovar od Fondu národního majetku město Kolín.
Areál je od roku 1958 kulturní památkou. Část jeho prostor dnes slouží současným městským funkcím a v místě bývalé pivovarské spilky vznikl podnikatelský inkubátor CEROP, dokončený v roce 2014. Velké nádvoří přitom může návštěvníka překvapit tím, že funguje také jako parkoviště.
Co čeká sladovnu
Město Kolín v roce 2026 hledá pro bývalou sladovnu nové využití. Objekt je ve špatném stavu a radnice preferuje návrat k pivovarské tradici v podobě minipivovaru s restaurací. Ve hře jsou také kavárna, kulturní a galerijní prostory, hudební zkušebny, wellness, fitness nebo ubytování.
Jde zatím o záměr a hledání strategického partnera, nikoli o zahájenou stavbu. Město připravuje průzkumy, studii zastavitelnosti a další podklady, aby mohlo objekt nabídnout investorům. Budoucnost sladovny tak může rozhodnout, zda se v Kolíně podaří znovu propojit historickou památku s živým městským provozem.
Návštěvník dnes projde především kolem areálu a jeho veřejně přístupných částí. Vyplatí se hledat pozdně gotickou bránu, fragmenty hradeb, Žerotínský palác, sgrafita a industriální charakter pivovarských budov. Interiéry nejsou běžně dostupné jako klasický hradní okruh; otevřít se mohou při komentovaných prohlídkách, kulturních akcích nebo zvláštních programech. Aktuální možnosti je proto dobré před cestou ověřit u města či Regionálního muzea v Kolíně.