Jen málokterá jihočeská památka tak názorně ukazuje rozdíl mezi historickou hodnotou a současným stavem jako zámek v Komařicích. Dvoukřídlá stavba v centru obce si uchovala řadu cenných renesančních prvků, zároveň ale po letech zanedbané údržby výrazně zpustla. Dnes je zámek v rekonstrukci a podle aktuálních turistických informací není přístupný veřejnosti.
Od tvrze k renesančnímu sídlu
Nejstarším panským sídlem v Komařicích byl poplužní dvůr, který později doplnila tvrz. Ta je v písemných pramenech doložena už roku 1346, kdy se připomíná Beneš z Komařic. Její podoba se však zásadně změnila v 16. století.
Jiří Kořenský z Terešova a jeho manželka Kristýna z Dráchova nechali starší tvrz přestavět na renesanční zámek. K přestavbě došlo v letech 1565 až 1566. Nad vstupním portálem dodnes připomíná stavebníky kamenná deska s jejich erby a letopočtem 1566.
Původní objekt měl tři patra a nádvorní stranu otevřenou arkádami na toskánských sloupech. Součástí areálu byla také věž, zahrady, park, sýpka a rozsáhlé hospodářské zázemí. Komařický zámek tak nebyl pouze reprezentativním obydlím vrchnosti, ale i centrem celého panství.
Požáry změnily jeho podobu
Historii zámku poznamenaly opakované požáry. V roce 1598 vyhořel a další ničivý zásah přišel roku 1621, kdy do objektu uhodil blesk. Následný požár zničil většinu stavby s výjimkou přízemí a několika místností v prvním patře. Další požáry v letech 1673, 1709 a 1742 uvádějí místní prameny jako údajné, jisté však je, že pozdější úpravy vedly ke snížení původně třípatrového zámku na dnešní dvoupatrovou podobu.
Roku 1623 prodal Ctibor Kořenský mladší zámek i celé panství vyšebrodskému klášteru. Cisterciáci jej drželi více než tři staletí. V roce 1653 vznikla v části zazděných arkád kaple svatého Bernarda. Severozápadní věž pak dostala novou podobu při přestavbě z roku 1903, kterou inicioval komařický administrátor profesor Otmar Wohl.
Cenné detaily pod nánosy chátrání
Na zámku jsou dodnes patrné fragmenty, které prozrazují kvalitu původní renesanční architektury. Patří k nim především kamenný vstupní portál, zbytky sgrafit, arkády a kované mříže ze 17. století. Odborné hodnocení stavby vyzdvihuje také její kamenickou úroveň a skutečnost, že si z velké části zachovala původní renesanční charakter.
Po roce 1948 však areál začal sloužit jako dílny, sklady, byty, pohostinství a zázemí zemědělského družstva. Objekt nebyl vhodně udržován, později zůstal opuštěný a jeho stav zhoršoval vandalismus i nevhodné využívání. Památkový popis z poloviny roku 2014 upozorňoval na poškozené fasády se sgrafity, vlhkost v přízemí, problémy se střechami a zasažené krovy, stropy i podlahy. V havarijním stavu byly tehdy také některé hospodářské budovy, například oranžérie, domek zahradníka, stodola a kolna.
Obnova po etapách
Po roce 1989 byl zámek navrácen soukromým majitelům. Nový majitel podle památkářů zahájil v roce 2015 postupnou obnovu. Nešlo o jednorázovou rekonstrukci, ale o práci rozdělenou do jednotlivých etap.
Do roku 2020 se podařilo vyčistit areál, odstranit náletové dřeviny a opravit krov i střechu hlavní budovy. Následovaly opravy oken, část krovu barokní sýpky a provizorní zabezpečení dalších střech. Památková dokumentace zároveň eviduje průzkumy fasád, zajištění zdiva nad průjezdem a další opravy. Současný web zámku počítá s tím, že by se památce měl prostřednictvím turismu a kulturních aktivit postupně vrátit život. Dokončení obnovy ani její aktuální rozsah však z dostupných informací nelze spolehlivě určit.
Co uvidí návštěvník dnes
Zámek stojí na adrese Komařice 1, v samém středu obce, přibližně dvanáct kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. V současnosti je třeba počítat s tím, že si jej lze prohlédnout především z veřejného prostoru. Do areálu ani do interiérů není běžný vstup umožněn; případnou návštěvu z bezprostřední blízkosti je nutné předem ověřit u vlastníka nebo obce.
Zvenku stojí za pozornost hlavní průčelí, erbovní portál, zbytky sgrafit i celková skladba renesančního sídla. Před zámkem se nachází také barokní pískovcová socha Panny Marie Immaculaty, pravděpodobně z doby kolem roku 1730. S místem se pojí i pověst o takzvané ušaté paní, která měla být potrestána za odmítnutí pohostit poddané. Jde však o folklorní příběh, nikoli o doloženou událost.
Komařický zámek je kulturní památkou chráněnou od 3. května 1958. Výlet lze spojit s návštěvou nedalekého Želna a studánky svaté Barbory. Samotný zámek zatím zůstává spíše připomínkou mimořádné minulosti a dlouhodobého úkolu: zachránit památku dříve, než z jejích renesančních detailů zbudou jen fragmenty.