Římovská nádrž není především místem pro letní koupání ani klasickou rekreační přehradou. Jejím hlavním úkolem je uchovávat surovou vodu pro Vodárenskou soustavu jižní Čechy, která zásobuje pitnou vodou většinu regionu. Voda z Malše se z nádrže dopravuje do úpravny vody Plav, kde se z ní teprve stává voda vhodná pro vodovodní síť.
Právě v tom spočívá největší zajímavost Římova. Vodní dílo, které může návštěvník vnímat jako součást krajiny jižně od Českých Budějovic, je zároveň důležitou a do značné míry nenápadnou infrastrukturou. Podle údajů provozovatele je soustava dlouhá 556 kilometrů a dodává pitnou vodu přibližně 400 000 obyvatelům Jihočeského kraje.
Nádrž vznikla kvůli vodě pro region
Přehrada byla na řece Malši vybudována v letech 1971 až 1978. Leží přibližně na říčním kilometru 21,851 a její vzdutí se táhne asi 13 kilometrů. Zátopová plocha dosahuje přibližně 210 hektarů. Vodní plocha zasahuje do území Římova, Svatého Jana nad Malší a Velešína, hlavní část vodního díla včetně hráze je však spojována s obcí Římov.
Provoz nádrže se podřizuje především vodárenskému využití. Odběr surové vody se podle potřeby pohybuje přibližně mezi 450 a 650 litry za sekundu. Nádrž zároveň pomáhá udržovat stálý minimální průtok pod hrází, který činí 650 litrů za sekundu. V profilu Roudné je uváděn minimální průtok 1,2 metru krychlového za sekundu.
Sypaná hráz ukrývá důmyslnou konstrukci
Římovská hráz není betonová. Jde o kamenitou sypanou konstrukci z místních materiálů, jejímž důležitým prvkem je těsnicí jádro ze sprašových hlín. Mezi těsnicí částí a stabilizační částí hráze se nachází dvoustupňový filtr. Ten pomáhá bezpečně odvádět prosakující vodu a chránit těleso hráze.
Součástí vodního díla je také revizní a injekční štola. Podloží hráze zpevňuje injekční clona, která podle technických informací zasahuje zhruba do hloubky 20 až 40 metrů. Návštěvník tyto prvky zpravidla neuvidí, právě ony však patří k důvodům, proč může vodní dílo dlouhodobě a bezpečně sloužit svému účelu.
Při patě hráze stojí sdružený objekt se spodními výpustmi a vodárenskými odběry. V roce 1986 k němu přibyla malá vodní elektrárna. Podle obecního popisu využívá dvě turbíny a souvisí s regulací asanačního průtoku.
Proč Římov není běžná rekreační přehrada
Na rozdíl od nádrží určených hlavně k rekreaci má Římov přísnější režim. Důvodem je ochrana zdroje pitné vody. Hygienická ochrana je rozdělena do tří pásem; první pásmo je podle obecních informací zalesněné a ve druhém a třetím pásmu platí pravidla pro hospodaření a pohyb.
Koupání, rybolov, vstup k vodní hladině i pohyb v okolí proto nelze posuzovat stejně jako u běžných rekreačních vodních ploch. Konkrétní omezení se mohou lišit podle místa a aktuálního značení. Před návštěvou je rozumné ověřit podmínky u správce vodního díla nebo obce a respektovat zákazové tabule i hranice ochranných pásem.
Výlet za krajinou i technickým dědictvím
Římovská nádrž je zajímavá především jako celek: spojuje proměněné údolí Malše, rozsáhlou vodní plochu a technické objekty, které zajišťují vodu pro velkou část kraje. Pohled na nádrž a okolní krajinu lze hledat z veřejně přístupných komunikací a míst mimo omezená pásma. Volně přístupný návštěvnický okruh ani pravidelné prohlídky technologického zázemí nejsou v dostupných podkladech doloženy.
Aktuální stav hladiny, přítoku, odtoku a objemu vody zveřejňuje měřicí portál Povodí Vltavy. Tyto hodnoty se průběžně mění a při jejich použití je nutné uvést datum a čas měření; navíc jde o data bez validace. Při návštěvě tak není nejdůležitější hledat atrakce, ale vnímat, jak velkou část každodenního života může zajišťovat stavba ukrytá v krajině. Římov je právě takovým příkladem neviditelné infrastruktury, bez níž by jihočeské vodovody fungovaly jen obtížně.