Jen málokde v Česku lze pozorovat na jednom místě zubra evropského, divokého koně i zpětně šlechtěného pratura. Právě taková možnost se nabízí v bývalém vojenském prostoru mezi Benátkami nad Jizerou a Milovicemi. Pastvina v lokalitě Traviny je benáteckou částí širší milovické pastevní rezervace, která ukazuje, že obnovu cenné krajiny nemusí zajišťovat jen lidé se sekačkami a křovinořezy.
Od vojenského prostoru k živé stepi
Pastvina Traviny vznikla v roce 2015 a původně zabírala přibližně 120 hektarů. Spolu s menší pastvinou u Milovic dnes tvoří projekt rozkládající se zhruba na 350 hektarech. Obě části od sebe dělí asi 3,8 kilometru, spojuje je však stejný způsob péče o krajinu.
První dorazili koně z anglického Exmooru, ještě v témže roce se přidali zubři a takzvaní taurosové. Ti nejsou původními praturry, kteří v Evropě vyhynuli, ale zpětně šlechtěnou formou, jejímž úkolem je napodobit některé ekologické funkce tohoto mohutného býložravce. Zubři v rezervaci pocházejí z polských chovů a patří k nížinné neboli bělověžské linii.
Provozovatel i spolupracující odborné instituce označují zdejší soustředění tří klíčových druhů velkých kopytníků za světový unikát. Důležitější než samotné prvenství je ale to, co zvířata v krajině skutečně dělají.
Pastva jako nástroj ochrany přírody
Velcí býložravci spásají vysoké trávy, okusují náletové dřeviny a svými kopyty narušují půdní povrch. Vzniká tak pestrá mozaika nízké vegetace, vyšších travin, křovin a drobných obnažených plošek. Právě takové rozdíly vyhovují mnoha druhům, které by v jednotvárně zarostlé krajině jen obtížně přežívaly.
Rozrušená půda a prosluněná místa poskytují prostor kvetoucím rostlinám, mravencům i bezobratlým. Trus velkých zvířat zase využívají chrobáci a další koprofágní hmyz. Na milovické pastvině se po příchodu koní začaly vracet vzácné rostliny, například hořec křížatý. Vyskytují se zde také šalvěj luční, řepík lékařský, třezalka nebo hadinec.
Území je součástí Evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Cenné jsou zdejší otevřené stepi, louky, tůně a kaluže, stejně jako pestrá směs rostlin a živočichů. Mezi pozoruhodné obyvatele patří listonoh letní, žábronožka letní, modrásek hořcový Rebelův, dudek chocholatý, chřástal polní, strnad luční nebo ťuhýk obecný. Někteří vzácní bezobratlí se podle provozovatele v České republice objevují už jen na tomto místě.
Výzkum ukazuje význam velkých kopytníků
Pastvina není jen ukázkou praktické ochrany přírody, ale také dlouhodobým vědeckým experimentem. Na projektu spolupracují například odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity, Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a dalších institucí.
Výzkumy ukázaly, že návrat velkých býložravců může prospívat diverzitě denních motýlů. Novější sledování pěti skupin hmyzu na jedenácti českých lokalitách s velkými kopytníky, zveřejněné v květnu 2026, tento předpoklad dále podporuje. Zároveň však připomíná, že pastva musí odpovídat místním podmínkám. Příliš intenzivní spásání by mohlo poškodit druhy, které potřebují pozdější fáze vývoje vegetace.
Podle hodnocení, které Česká krajina představila při udělení ocenění E.ON Energy Globe v roce 2024, bylo po necelém desetiletí pastvy na lokalitě zaznamenáno více než 111 druhů kvetoucích rostlin a výrazný nárůst některých vzácných motýlů. Jde o údaje vztahované ke konkrétnímu hodnocení projektu, nikoli o neměnný stav celé rezervace.
Co čeká návštěvníka
Rezervace není zoologická zahrada. Zvířata se pozorují zvenčí, za ohradníkem a z vyhlídek, takže dalekohled bývá užitečnější než snaha dostat se ke stádům co nejblíže. Bezpečnostní odstup je důležitý zejména u zubrů a je nutné respektovat oplocení, značení i pokyny provozovatele.
Veřejně popsaný hlavní vstup do návštěvnické části se nachází v Ostravské ulici v Milovicích. Informace o konkrétním veřejném vstupu, parkování nebo režimu na benátecké pastvině Traviny nejsou v dostupných podkladech dostatečně podrobné. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální možnosti přímo u provozovatele nebo v místním informačním centru. Komentované exkurze s přednáškou je třeba rezervovat předem.
V srpnu 2026 se návštěvnické zázemí rezervace rozšířilo o upravenou vyhlídku, kde původní lanový přístup nahradily dřevěné schody, lávka a zábradlí. Zlepšení má usnadnit návštěvu především starším lidem, za deště však mohou být dřevěné prvky kluzké. Není přitom jisté, že se tato úprava nachází právě u pastviny Traviny.
Krajina, která se mění před očima
Milovická rezervace přitahuje návštěvníky nejen kvůli velkým zvířatům, ale také proto, že je na ní dobře vidět průběh obnovy krajiny. Vojenský prostor, který by bez péče postupně zarůstal, se díky pastvě proměňuje v otevřenější a členitější území. Kopyta zde neznamenají návrat do minulosti, ale způsob, jak znovu nastartovat přírodní procesy, jež po ústupu velkých býložravců z evropské krajiny téměř zmizely.