Silueta kostela svaté Anny patří k nejvýraznějším obrazům Starého Města pod Sněžníkem. Spolu s věží radnice vytváří dvojici dominant, podle nichž se město snadno orientuje. Kostel přitom není zajímavý pouze svou velikostí. Jeho dnešní podoba připomíná několik staletí vývoje města, proměny sakrální architektury i události, které zasáhly místní farnost.
Od středověké farnosti k novému kostelu
O kostele a faře ve Starém Městě se písemné prameny zmiňují už roku 1350. O tehdejší stavbě se však mnoho neví – není známá její přesná poloha ani vzhled. Místní historická tradice předpokládá, že starší kostel zanikl během husitských válek.
Dnešní chrám vznikal v letech 1617 až 1618 za panství Petřvaldských. Podnět ke stavbě dala Eliška Petřvaldská a jako možný stavitel bývá uváděn Antonio Thoma, který se podílel také na budování staroměstské radnice. Jeho autorství však není úplně jisté. Nový kostel byl vysvěcen roku 1618 olomouckým biskupem Arnoštem Platejsem a zasvěcen svaté Anně, matce Panny Marie.
Původně šlo o trojlodní pozdně renesanční stavbu s křížovou klenbou. V dalších desetiletích se její podoba postupně měnila. Kostel tak dnes není čistě renesančním dílem, ale stavbou, na níž se podepsaly pozdější barokní i novější úpravy.
Věž, která utváří panorama města
Nejvýraznější částí kostela je mohutná zvonová věž. Začala se stavět v roce 1657 a dokončena byla přibližně o pět let později. Dosahuje výšky kolem 48 metrů, podle podrobnějšího údaje 48,52 metru. Dnešní báň získala až při úpravách v letech 1731 až 1732, takže právě na věži je dobře patrný přechod od původního pozdně renesančního základu k pozdějšímu baroknímu výrazu.
Pozornost si zaslouží také věžní hodiny. Pocházejí z roku 1907 a jejich ciferníky mají průměr zhruba 180 centimetrů. Původní mechanický stroj bylo nutné každý den natahovat, dnes je chod hodin řízen automaticky. I tento zdánlivě praktický prvek je součástí městské paměti: věž díky němu nebyla jen orientačním bodem, ale také veřejnými hodinami pro obyvatele Starého Města.
Proměny interiéru a výzdoby
Po třicetileté válce prošly úpravami boční lodě i okna. Úzké původní otvory nahradila obdélná okna uspořádaná ve dvou řadách. Do přízemí i na ochozy tak pronikalo více světla a ještě více vyniklo převýšení střední lodi.
Původní prostor později doplnily boční kruchty, patrně kolem roku 1689. Jedna z nich dnes slouží jako zimní kaple Povýšení svatého Kříže. K areálu patří také dvě boční kaple, které podle místních historických údajů vznikly až v 19. století.
Proměnami prošel rovněž hlavní oltář. Původní sousoší svaté rodiny, připisované Michalu Zürnovi mladšímu a pravděpodobně datované do roku 1669, se nedochovalo. Z historického souboru však zůstaly například basreliéf svaté Alžběty, sochy svatého Šebestiána a svatého Jana Nepomuckého nebo dvojice andělů spojovaných s dílnou sochaře Michaela Klahra. Některé prvky výzdoby připomínají také umělecké vazby na Kladské hrabství a Landek.
Areál s lipami a pozůstatky hradeb
Kostel stojí ve vyvýšené poloze v horní části města. Jeho okolí dotvářejí staré lípy, části hradebních zdí, krytá vstupní brána a kaple. Nejde tedy jen o samostatnou budovu, ale o historický areál, který pomáhá vnímat někdejší uspořádání Starého Města.
S kostelem je spojena také Anenská pouť a slavnostní bohoslužby ke cti patronky. Důležitou kapitolou jsou zdejší zvony. Původní zvony byly za první světové války zabaveny pro válečný průmysl. Nové se do věže vrátily v prosinci 2000 a požehnal jim olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Tip pro návštěvu Starého Města
Kostel svaté Anny stojí za pozornost při procházce historickým centrem, i když se návštěvník zaměří pouze na jeho vnější podobu. Zaujme věží s hodinami, členěním stavby i klidným areálem se zelení a zbytky opevnění. Přirozeně se nabízí také spojení s návštěvou radnice, náměstí, kašny a dalších drobných sakrálních památek.
Pravidelná návštěvní doba ani aktuální možnosti prohlídky interiéru nejsou z dostupných údajů spolehlivě potvrzeny. Před plánovanou návštěvou je proto vhodné ověřit informace u místní farnosti nebo města. I bez vstupu dovnitř však kostel dobře ukazuje, proč patří k nejvýznamnějším památkám Starého Města pod Sněžníkem.