Kostel pro horníky, kteří už nemohli pracovat
Příběh špitálního kostela svaté Anny začíná přibližně kolem roku 1500, v době, kdy se Horní Slavkov rozvíjel jako hornické město. Stavba vznikla spolu s novým špitálem určeným starým a nemocným horníkům. Nešlo tedy jen o sakrální prostor, ale o součást zařízení, které mělo pečovat o lidi poznamenané těžkou prací v dolech.
Podle městského dokumentu nechal kostel vybudovat Jan Pluh. Od počátku byl spojený s přilehlými budovami špitálu, což je dodnes patrné v uspořádání celého areálu. Právě tato vazba dává stavbě zvláštní význam: připomíná, že péče o nemocné a staré obyvatele byla v minulosti úzce propojena s vírou, místní komunitou i hornickým životem.
Po požáru vznikla barokní podoba
Původní kostel ani špitál nepřežily rozsáhlý požár Horního Slavkova v roce 1713. Podle městských údajů tehdy shořelo 76 domů a katastrofa výrazně zasáhla podobu města. Obnova kostela skončila roku 1728. Nová stavba vyrostla na pozdně gotických základech, ale dostala podobu drobné barokní architektury.
Současný kostel je jednolodní a jeho presbytář má polygonální závěr. Nad lodí se zvedá hranolovitá věž, která působí ve srovnání s monumentálními městskými chrámy spíše skromně. K areálu přiléhají jednoduché jednopatrové budovy někdejšího špitálu. Zvenčí tak návštěvník dobře vnímá, že kostel nebyl postaven izolovaně, ale jako součást většího celku.
Interiér jako barokní obrazový příběh
Největší překvapení čeká uvnitř. Loď je zaklenuta plochou valenou klenbou, kterou pokrývá výmalba od Eliase Dollhopfa. Slavkovský purkmistr a barokní malíř ji vytvořil v roce 1772. Malby zachycují výjevy z legendy svaté Anny, ze života Panny Marie i z dějin apoštolů.
Výzdoba proměňuje relativně malý prostor v souvislé vyprávění. Biblické a legendární scény zde nejsou pouze dekorací, ale pomáhají vysvětlit zasvěcení kostela i jeho duchovní poslání. Právě kvůli Dollhopfově práci stojí za to věnovat interiéru pozornost, i když zvenčí může stavba působit nenápadně.
Sochařská výzdoba pokračuje také na průčelí. V nice je umístěna svatá Anna s Ježíškem a Pannou Marií. Nad dalším portálem se nachází rustikalizovaná socha Krista s rozpjatými pažemi. Tyto prvky dávají jednoduchému průčelí výraznější charakter a pomáhají návštěvníkovi rozpoznat kostel i při procházce kolem areálu.
Neobvyklé spojení se špitálem
Architektonicky nejzajímavější detail není na první pohled v interiéru, ale v samotném napojení staveb. Kostel je přímo propojen s vedlejší budovou špitálu ve výši prvního patra. Takové řešení připomíná původní fungování areálu a jeho obyvatele, kteří mohli být s kostelem spojeni bez běžného pohybu ulicí.
Díky tomuto propojení lze špitální kostel číst jako doklad sociálních dějin města. Nevypráví pouze o barokním umění a církevní architektuře, ale také o tom, jak hornické obce nakládaly s lidmi, kteří zestárli, onemocněli nebo přišli o možnost pracovat.
Součást historického Horního Slavkova
Kostel svaté Anny je kulturní památkou a součástí městské památkové zóny Horní Slavkov. V roce 1975 prošel restaurováním, později se pracovalo například na odvodnění, malbách a vitrážích. V letech 2017 až 2019 došlo také k obnově střešního pláště a k zajištění havarijního stavu. Další péči si podle městských podkladů vyžadují mimo jiné malby, hlavní oltář, varhany a dřevěná kruchta.
Stavba se nachází v ulici Nové Město. Při návštěvě lze zvenčí sledovat nejen nízkou věž a sochy na průčelí, ale především vztah kostela k bývalému špitálu. Protože dostupné informace neuvádějí pravidelné návštěvní hodiny ani jistotu běžného vstupu do interiéru, je vhodné aktuální režim ověřit u města nebo farnosti. Prohlídku lze spojit s procházkou po dalších památkách historického Horního Slavkova.