Česká Třebová má svého tichého pamětníka. Rotunda svaté Kateřiny stojí v lokalitě U Kostelíčka, jen několik minut chůze od Starého náměstí. Její románské jádro se řadí k nejstarším stavebním památkám města a vznik bývá kladen přibližně do počátku 13. století. Přesný rok založení ani jméno objednavatele však historici neznají.
Podle jedné z odborných hypotéz mohla rotunda vzniknout v souvislosti se založením města a sloužit jako soukromá kaple šlechtického lokátora. Jisté je až to, že první písemná zmínka o kapli pochází z roku 1335. Už tehdy tedy byla pevnou součástí zdejšího osídlení.
Stavba, do které se propsaly dějiny
Na první pohled působí Kostelíček jednoduše, jeho podoba je ale výsledkem mnoha staletí proměn. Původní románská stavba prošla ve 14. století gotickými úpravami. V 16. století získala renesanční sgrafitovou výzdobu, která byla později překryta omítkami a odhalena až při novodobém restaurování.
Výraznější opravy přišly před polovinou 18. století. Rotunda tehdy dostala novou střechu a okna, přibyla sakristie a pod ní kostnice. Před vstupy stávaly dřevěné předsíně, které však byly v roce 1840 odstraněny. Hlavní vchod následně doplnila zděná předsíň v klasicistním duchu.
Proměny pokračovaly i ve 20. století. Po zrušení okolního hřbitova v roce 1905 začala stavba chátrat a roku 1916 byla kvůli špatnému stavu uzavřena. Velká obnova proběhla v letech 1920 až 1922. Tehdy byla odstraněna sakristie a zpod omítek znovu vystoupila renesanční sgrafita. Poslední rozsáhlejší opravy se uskutečnily od druhé poloviny 90. let do roku 2002.
Světice, barokní oltář a tváře na klenbě
Interiéru dominuje oltář se sochou svaté Kateřiny Alexandrijské. Pozdně gotická plastika vznikla kolem roku 1510 v olomoucké dílně Mistra Ukřižování z Kunčic. Oltářní celek doplňují barokní sochy a výjev Kalvárie z třetí čtvrtiny 17. století.
Při prohlídce mohou návštěvníci spatřit také lidské tváře na konzolách dvou žeber. Jejich spojování s donátorem či stavitelem patří k místnímu vyprávění, nikoli k bezpečně doloženým historickým skutečnostem. Právě podobné detaily ale ukazují, že rotunda není jen působivým exteriérem, nýbrž i stavbou, která se vyplatí navštívit uvnitř.
Po obnově se Kostelíček vrátil k sakrálnímu využití. Konají se zde bohoslužby, svatby, křtiny a další obřady. Díky opraveným barokním varhanám, jejichž rekonstrukce skončila v roce 2006, slouží prostor také koncertům.
Od hřbitovní kaple k Jabkancové pouti
Rotunda bývala součástí hřbitovního areálu. Po vybudování nového hřbitova byl zdejší hřbitov v roce 1905 zrušen, dodnes však zůstala kamenná ohradní zeď a zvonice. Okolí připomíná, že Kostelíček nebyl nikdy izolovanou stavbou, ale součástí živého městského prostoru.
Na tradici poutí ke svaté Kateřině navazuje listopadová Jabkancová pouť. Její název odkazuje na místní specialitu: jabkance, tedy bramborové placky plněné tvarohem. Recept patří mezi nemateriální statky tradiční lidové kultury Pardubického kraje. Náboženská památka se tak přirozeně propojuje s lidovou slavností a chutí, která je pro Českou Třebovou charakteristická.
S rotundou se pojí také pověst, podle níž svatá Kateřina přenesla stavební materiál na místo, kde měl Kostelíček stát. Tento příběh je třeba vnímat jako součást místní tradice, ne jako historický doklad.
Tip na zastavení v historickém městě
Rotunda stojí v pohledově výrazné poloze nad meandrem Třebovky a výrazně dotváří obraz historické České Třebové. K místu vede městská ulice i naučná stezka Krok za krokem Českou Třebovou. Návštěvu lze spojit s procházkou starší částí města nebo s delší trasou směrem ke Kozlovskému kopci.
Prohlídky zajišťuje Městské muzeum Česká Třebová. V letní sezoně bývá rotunda přístupná v pravidelných hodinách, mimo sezonu zpravidla po předchozí domluvě. Režim se může měnit kvůli bohoslužbám, svatbám a dalším akcím, proto je vhodné ověřit aktuální možnosti návštěvy přímo u muzea. Nejhezčí je ale Kostelíček vnímat nejen jako jednotlivou památku, nýbrž jako místo, kde se potkává počátek města, sakrální architektura, krajina i současná místní tradice.