Chrám, který vyrostl z dřevěných předchůdců
Na místě dnešního kostela stávaly dřevěné sakrální stavby. Počátky staršího kostela jsou podle městských podkladů spojovány už s rokem 1297, později zde vznikl další objekt na kamenné podezdívce. Proměna v reprezentativní chrám přišla až ve druhé polovině 18. století, kdy už starší stavba potřebám města nestačila.
Demolice původního kostela začala 17. května 1770 a o dva měsíce později byl položen základní kámen nové budovy. Stavba pokračovala do roku 1776. Jejím hlavním iniciátorem byl děkan Jan Leopold Mosbender, který v Ústí působil od roku 1728. Dokončení chrámu se ještě dožil, zemřel však 24. července téhož roku. Jeho hrob se nachází přímo v kostele a připomíná jej mosazná pamětní deska.
Pozdní baroko s výrazným průčelím
Autorem plánů byl podle oficiálních městských materiálů stavitel Jakub Pank z Veselí na Moravě. Kostel zaujme především průčelím, jehož sochařská výzdoba je připisována Alexiu Cyriakovi. Mezi nejvýraznější prvky patří postavy svatého Petra a svatého Pavla i alegorické figury, které dávají stavbě slavnostní a pohybem oživený výraz.
Uvnitř čeká návštěvníka bohatě vybavený pozdně barokní prostor. Hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namaloval roku 1776 vídeňský malíř Jan Dallinger z Dallingenu. Oltářní architekturu vytvořil místní řezbář Josef Pirkl. Chrám tak připomíná nejen význam církevní instituce, ale také řemeslnou a uměleckou úroveň regionu v době, kdy se Ústí nad Orlicí proměňovalo v důležité městské centrum.
Obraz Panny Marie mezi historií a pověstí
Ke kostelu patří také úcta k obrazu Panny Marie Ústecké. Místní tradice ji spojuje s událostmi z let 1468 a 1469, kdy krajem procházela vojska Matyáše Korvína. Vyprávění o poškození obrazu a jeho spojení s uherskými vojáky se v Ústí předává po generace, nelze je však bez dalšího označit za jednoznačně prokázanou historickou událost. Právě tato hranice mezi doložitelnými dějinami a živou pověstí dodává místu další vrstvu.
Historickou atmosféru doplňuje pět zvonů ve věži. Stále se obsluhují ručně, což je v době automatizovaných zařízení pozoruhodná připomínka staršího způsobu fungování kostela. S hudbou je chrám spojen dlouhodobě: od roku 1803 zde působí Cecilská hudební jednota.
Kostel jako součást městského prostoru
Chrám není izolovanou památkou. K jeho areálu patří také děkanství vybudované v letech 1742 až 1748. Okolí kostela bývalo hřbitovem, po jeho pozdější revitalizaci zde vznikl park. Ten dnes propojuje chrám s Roškotovým divadlem a dalšími veřejnými prostory v centru města. Návštěva kostela se tak přirozeně spojuje s procházkou, při níž lze pokračovat k Mírovému náměstí a dalším památkám Ústí nad Orlicí.
V roce 2020 byla dokončena první etapa opravy průčelí. Restaurátoři se věnovali čtyřem sochám, kamenným prvkům i části fasády a věže. Obnova ukázala, že péče o tak rozsáhlou památku je dlouhodobý proces, do něhož se zapojují veřejné instituce, město i farnost.
Místo pro bohoslužby i kulturní setkávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie zůstává živým místem, nikoli pouze kulisou historického centra. Konají se zde poutní programy, koncerty duchovní hudby, přednášky i mimořádné prohlídky. Při některých akcích se mohou návštěvníci podívat také do prostor, které běžně nebývají přístupné, například na kůr, do věže nebo sakristie.
Rok 2026 připomene 250. výročí dokončení a konsekrace chrámu. Město a farnost připravují sérii veřejných přednášek o regionálních a církevních dějinách, doplněných minikoncerty. Aktuální program i možnosti návštěvy je vhodné ověřit u Římskokatolické farnosti nebo turistického informačního centra, protože se řídí bohoslužbami a sezonními či mimořádnými akcemi. Kostel najdete v Kostelní ulici na adrese Kostelní 19, v těsné blízkosti městského parku a historického centra.