Od Přemyslovců k Jagelloncům
Na Křivoklátě se české dějiny neodehrávají jen v učebnicových datech, ale přímo v kamenech, sálech a věžích. Počátky hradu sahají do 12. století. Za vlády Přemysla Otakara II. zde vznikl rozsáhlý královský hrad, který později přestavoval Václav IV. a velkoryse dokončoval Vladislav Jagellonský.
S Křivoklátem je spojen také osud Karla IV. Budoucí císař zde pobýval už jako dítě a mezi lety 1320 až 1323 byl na hradě internován svým otcem Janem Lucemburským. Po návratu do Čech Křivoklát vykoupil ze zástavy a dál mu věnoval pozornost.
Největší uměleckou hodnotu získal hrad za jagellonské přestavby. Právě tehdy vznikly pozdně gotické prostory, které dnes patří k hlavním důvodům návštěvy: hradní kaple, Královský sál i oba rytířské sály. Křivoklát se tím zařadil mezi nejhonosnější panovnické rezidence ve střední Evropě.
Reprezentativní paláce i obávané vězení
Dějiny hradu však nejsou jen příběhem královské moci. Křivoklát několikrát těžce poškodil požár, během husitských válek zde byly uloženy české korunovační klenoty a v pozdějších dobách jeho význam jako panovnického sídla klesal. Hrad pak získal pověst obávaného vězení.
Kontrast mezi vznešenými interiéry a pochmurnými prostory je dodnes jedním z nejsilnějších zážitků prohlídky. Vedle kaple a Velkého rytířského sálu návštěvníci procházejí také vězením, hladomornou a místy spojenými s útrpným právem. Křivoklát tak ukazuje nejen to, jak žili panovníci a šlechta, ale také odvrácenou stranu středověké správy a trestání.
Rozsáhlý požár v roce 1826 způsobil na hradě mimořádné škody. Fürstenbergové, kteří Křivoklátsko drželi od roku 1733, poté financovali dlouhou obnovu. Na její podobě se podíleli také Josef Mocker a Kamil Hilbert; práce byly dokončeny ve 20. letech 20. století. Fürstenberské období připomíná muzeum, portrétní galerie, obrazárna a především knihovna s přibližně 52 tisíci svazků.
Čtyři způsoby, jak hrad poznat
Nejkratší z hlavních tras, nazvaná Gotické paláce, trvá zhruba hodinu. Zahrnuje kapli, vězení, hladomornu, Velký a Malý rytířský sál i konírnu. Okruh Hradní paláce je přibližně o dvacet minut delší a přidává Královský sál, knihovnu, obrazárnu a další reprezentativní prostory.
Nejkomplexnější možnost představuje trasa Celým hradem. Během přibližně sta minut spojuje interiéry s hradbami a Velkou válcovou věží. Je ale fyzicky náročná a obsahuje velké množství schodů, místy i úzká a točitá schodiště. Kapacita této prohlídky je nejvýše 30 osob.
Samostatně lze navštívit okruh Na hradby a velká věž. Bez průvodce zabere asi 20 minut a nabídne pohledy z hradeb i z Velké válcové věže, kde jsou vystaveny také lovecké sbírky. Další vyhlídku poskytuje čtverhranná věž Huderka s černou kuchyní a ochozem. Z hradních výšek se otevírá krajina hlubokých lesů, údolí a skalnatých svahů Křivoklátska.
Stříbrnice a oltář Archanděla Michaela
Hradní expozice se průběžně proměňuje. Zajímavým místem je Stříbrnice, kde jsou soustředěny pozdně gotické kamenické prvky, kružba z hradní kaple, reliéfy Vladislava II. Jagellonského a prince Ludvíka nebo gotické dveře ze 13. století. V roce 2026 ji mají doplnit další okenní a dveřní ostění, fragmenty s panovníkovým monogramem a model hradu po jagellonské přestavbě.
Novým exponátem roku 2026 je také oltář Archanděla Michaela, patrona rytířů, umístěný v arkýři Velkého rytířského sálu. Oltářní archa pochází původně z kostela ve Skryjích a její vznik se klade přibližně kolem roku 1500. Výjevy svatého Václava a svatého Víta dobře zapadají do prostředí hradu, který byl po staletí místem panovnické reprezentace i rytířské kultury.
Prakticky před návštěvou
Křivoklát je národní kulturní památkou a leží v CHKO Křivoklátsko. Hlavní parkoviště se nachází přibližně 400 metrů od areálu. Na první nádvoří mohou psi na vodítku, do prohlídkových okruhů však zvířata nesmějí, s výjimkou vodicích a asistenčních psů podle podmínek správy.
Bezbariérový přístup je možný pouze na I. nádvoří, proto je dobré fyzickou náročnost zvolené trasy předem zvážit. Otevírací doba, ceny i dostupnost jednotlivých okruhů se mění podle sezony a konkrétního dne. Aktuální údaje je proto vhodné ověřit před cestou. Na hradě se během roku konají také tematické akce, například Velikonoce na hradě, Křivoklání nebo noční scénické prohlídky.