Zámek v sousedství Santiniho vrcholného díla
Křtiny leží přibližně šestnáct kilometrů severovýchodně od Brna, na okraji Moravského krasu. Městys je známý především jako významné poutní místo a jako jedna z bran do zdejší krajiny lesů, jeskyní a výletních tras. Historické centrum Křtin má však ještě jeden důležitý rozměr: v jediném areálu se tu potkává poutní chrám, zámek, park i další církevní památky.
Zámek vznikl jako rezidence zábrdovických premonstrátů v bezprostřední blízkosti kostela. Je proto přirozenou součástí příběhu zdejšího poutního místa, přestože jeho dnešní podoba nevznikla podle Santiniho projektu. Jan Blažej Santini-Aichel navrhl především poutní chrám Jména Panny Marie a velkorysou koncepci okolního areálu.
Samotný chrám se stavěl v letech 1718 až 1750 na místě starších kostelů. Původní plán počítal se symetrickým areálem se dvěma věžemi, dvojicí kaplí a dvěma ambity. Nakonec byla z úsporných důvodů vybudována pouze jedna věž a jedny ambity uzavřené kaplí svaté Anny. Na výzdobě se podíleli například Jan Jiří Etgens a Ondřej Schweigel.
Od premonstrátské rezidence ke klasicistnímu zámku
První písemná zmínka o Křtinách pochází z roku 1237, kdy je lokalita uváděna jako majetek zábrdovického kláštera. Premonstráti zde po staletí vytvářeli duchovní i správní centrum. Zlom přišel za vlády císaře Josefa II., kdy byl klášter zrušen. Kostel zůstal církevnímu užívání, zatímco klášterní a zámecký majetek postupně přešel do rukou světských vlastníků.
V 19. století prošla někdejší barokní rezidence výraznou přestavbou a získala honosnější klasicistní podobu. S novou tváří zámku je spojován rod Bubnů z Litic, který nechal v kapli svaté Anny zřídit také rodinnou hrobku. Roku 1894 získal křtinské panství Jan II. z Lichtenštejna. Zámek chtěl opravit a věnovat obci pro školu nebo nemocnici. Křtinští však nabídku nepřijali, protože se obávali budoucích nákladů na provoz a údržbu. Objekt pak sloužil mimo jiné jako zázemí místního lékaře.
Obnova, která dala historické budově nový život
Významná kapitola začala v roce 1923, kdy zámek spolu s adamovským statkem přešel pod Vysokou školu zemědělskou v Brně. Ve stejném roce vznikl Školní lesní podnik, jehož dnešním nástupcem je Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Lesnictví a univerzitní výuka tak postupně určily další směřování celého areálu.
Po druhé světové válce sloužila část zámku německé armádě, od 50. let pak objekt využívala zemědělská škola pro praktickou výuku. Budova ovšem postupně chátrala. Od roku 1967 v ní sídlilo ústředí školního lesního podniku. Rozsáhlá obnova začala až v roce 1994 sanací krovů a střechy. Následovaly opravy jižního a severního křídla, vznikla nová kuchyně, restaurace a audiovizuální sál. Rekonstrukce byla završena novou fasádou na konci roku 2010.
Na obnovu zámku navázala revitalizace zámeckého parku o rozloze 2,7 hektaru. Podle projektu Ivara Otruby a Ondřeje Nečaského byla dokončena na podzim 2012. Park dnes dotváří klidnější tvář areálu a nabízí přirozené zázemí pro setkávání i kulturní akce.
Univerzitní zařízení, hotel i místo pro setkávání
Zámek dnes není klasickým státním zámkem s pravidelnými návštěvnickými okruhy. Mendelova univerzita jej prostřednictvím školního lesního podniku využívá jako účelové zařízení pro výuku, odbornou práci, konference, semináře a další vzdělávací aktivity. Historická budova tak nezůstala pouhou kulisou, ale funguje v každodenním provozu.
Součástí areálu je hotel, restaurace a konferenční i společenské prostory. K dispozici je 23 pokojů s celkem 46 pevnými lůžky, přičemž s přistýlkami může kapacita dosáhnout až 56 osob. Pokoje mají vlastní sociální zařízení, Wi-Fi a výhled buď na chrám, nebo do okolních lesů. Restaurace nabízí také jídla místní kuchyně a zvěřinu a podle údajů provozovatele pojme 88 hostů.
V prostorách zámku se konají svatby, výstavy, workshopy, školení i další společenské události. Od roku 2016 zde funguje také certifikované turistické informační centrum třídy A. Aktuální režim ubytování, restaurace nebo kulturního programu je vhodné ověřit před návštěvou, protože se může měnit.
Výlet, který nekončí u zámecké brány
Za návštěvu stojí především celý historický celek. V sousedství zámku se nachází národní kulturní památka, poutní kostel Jména Panny Marie, dále ambity, kostnice a zvonohra. Národní kulturní památkou je právě poutní kostel, nikoli samostatně zámek. Zámek je kulturní památkou a s chrámem tvoří historicky i architektonicky provázaný areál.
Křtiny lze snadno spojit s výletem do okolní přírody. Nedaleko leží arboretum Křtiny, lesní stezky, jeskyně Výpustek a další cíle Moravského krasu. Zámecký areál tak osloví návštěvníky, kteří hledají barokní architekturu, poutní atmosféru i současné využití památky. Nejde jen o připomínku minulosti, ale o místo, kde se historie, univerzitní lesnictví, cestovní ruch a kulturní život setkávají v jednom prostoru.