Monument v údolí, který měl být ještě větší
Dominantou Křtin je chrám Jména Panny Marie, jedno z nejvýraznějších děl architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Stavět se začalo roku 1718 a hotový chrám byl dokončen v roce 1750. Původní záměr počítal s mnohem rozsáhlejším areálem, dvojicí věží, kaplemi, ambity a rezidencí. Finanční potíže, válečné události i Santiniho úmrtí však vedly ke zjednodušení projektu.
Výsledkem je stavba na půdorysu řeckého kříže, která působí monumentálně, ale není od okolní krajiny oddělena. Chrám, bývalé proboštství, kaple svaté Anny a zámecký areál vytvářejí celek přirozeně zasazený do údolí na okraji Moravského krasu. Právě toto spojení architektury a krajiny je jedním z hlavních důvodů, proč se do Křtin vyplatí přijet i mimo hlavní poutní sezonu.
Poutní areál je od roku 2008 národní kulturní památkou. V roce 2025 navíc prošly kompletní rekonstrukcí přibližně 250 let staré varhany, takže chrám nezůstává jen obdivovanou kulisou, ale dál slouží svému původnímu účelu.
Příběh poutního místa mezi legendou a historií
Křtiny jsou písemně doloženy už k roku 1237. S místem se pojí také tradice zjevení Panny Marie Křtinské v roce 1210. Ta patří k duchovnímu a kulturnímu příběhu obce, nelze ji však zaměňovat za historicky prokázanou událost. Podobně nejsou přímými prameny potvrzeny ani všechny zprávy o někdejším ženském klášteře.
Ve středověku zde zřejmě stály dva kostely, starší románský a mladší gotický. Právě gotická socha Panny Marie Křtinské se stala symbolem poutního místa. Křtiny pak zejména v 17. a 18. století získaly význam jako cíl poutníků. S jejich historií souvisí také děkovná pouť obránců Brna po švédském obléhání města v roce 1645.
V ambitech dnes návštěvníky zaujme zvonohra s 33 zvony. Pod chrámem se nachází kostnice, zpřístupněná na počátku 90. let minulého století. Ukazuje pozůstatky stovek středověkých obyvatel Křtin a také několik lebek s ornamenty, jejichž význam zůstává neobjasněný. Přístup do kostnice bývá omezený a pro skupiny je vhodné domluvit návštěvu předem.
Od chrámu ke stromům a výhledům
Křtiny jsou ideální také pro kratší procházku. Přibližně dvoukilometrová Radostná cesta stoupá po svahu Křtinské hory a vede kolem zastavení s výhledy na chrám i městys. Je nenáročná a hodí se pro chvíli klidného rozjímání před dalším programem.
Na náměstí začíná také naučná stezka Chvála stromů. Na zhruba dvou kilometrech představuje dřeviny, doplňují ji lavičky, informační tabule a visačky přímo u stromů. Trasa končí u Arboreta Křtiny, takže přirozeně propojuje centrum poutního místa s lesnickou tradicí regionu.
Arboretum založil v roce 1928 profesor Augustin Bayer. Na ploše přibližně 23 hektarů zde roste více než 800 druhů dřevin z domácích i vzdálenějších oblastí. Kromě naučných stezek nabízí rašeliniště, vřesoviště, dřevěné sochy, venkovní výukový amfiteátr a Strom přání. V sezoně 2026 se po zimních úpravách otevřely nové průhledy a dříve skrytá zákoutí; připraveny jsou také komentované prohlídky a programy pro rodiny.
Výpustek připomíná přírodu i neklidné dějiny
Jeskyně Výpustek leží přibližně dva kilometry od centra Křtin a představuje jednu z nejzajímavějších zastávek v okolí. Nejde jen o krasový prostor. Za druhé světové války v jeskyni vznikla podzemní továrna a po válce zde armáda vybudovala velitelské stanoviště s protiatomovým krytem. Část tohoto zařízení je dodnes součástí prohlídkové trasy. Návštěvu je vhodné plánovat podle aktuálního rezervačního systému Správy jeskyní.
Za Výpustkem se otevírá Josefovské údolí, které spojuje Křtiny s Adamovem. Přibližně pětikilometrová naučná trasa připomíná zdejší zpracování železné rudy od halštatského období až do 19. století. Vede kolem Staré huti, jeskyně Jáchymky, vývěrů Jedovnického potoka a dalších krasových jevů. Odbočit lze také k jeskyni Kostelík.
Býčí skála a další výpravy z Křtin
Pro delší výlet lze pokračovat směrem k Býčí skále, jedné z nejcennějších částí Moravského krasu. Lokalitu proslavil nález halštatského pohřebiště, který v 19. století učinil Jindřich Wankel. Býčí skála však není běžně zpřístupněná jeskyně, a při pohybu v okolí je nutné respektovat značení i sezonní omezení ochrany přírody.
Křtiny tak mohou sloužit jako pohodlná základna pro den, během něhož se vystřídá barokní sakrální architektura, historie lesnictví, technické památky i podzemní svět. Zájemci mohou pokračovat až k Adamovu, Novému hradu nebo Alexandrově rozhledně, jiní si vystačí s chrámem, arboretem a krátkou trasou údolím. Z Brna se do Křtin dá dostat autobusem, mimo jiné přímou linkou ze Staré Osady; konkrétní spoje a otevírací doby je ale před cestou dobré ověřit.