Skály ukryté pod hrází přehrady
Kružberské cvičné skály najdete na levém břehu Moravice, několik stovek metrů pod hrází Kružberské přehrady. Vystupují v jižním svahu zalesněného kopce a vytvářejí výrazný skalní pás, který je dobře známý především mezi horolezci. Zároveň však nejde o místo určené jen sportovním lezcům. K vyhlídce na vrcholu Žabího koně se dá vystoupat i bez lezeckého vybavení a okolí je zajímavé samo o sobě.
Skalní útvary vznikly díky dlouhodobému zahlubování koryta Moravice. Eroze odhalila horniny moravického souvrství, zejména droby a prachovce. Jejich přirozené zvrstvení je na stěnách dobře patrné, zároveň ale způsobuje místy lámavost horniny. Právě geologický charakter dává skalám jejich členitý vzhled a vytváří kouty, spáry, komíny i menší stěny.
Žabí kůň nabízí výhled na Kružberk
Jednou z nejpůsobivějších částí je Žabí kůň, skalní žebro opatřené dřevěným zábradlím. U něj se nachází trigonometrický a výškový bod a především výhled do údolí. Mezi stromy se otevírá pohled na hladinu Kružberské přehrady, její hráz a okolní krajinu Moravskoslezského kraje.
Vyhlídka je vhodným cílem i pro návštěvníky, kteří se lezení nevěnují. Přesto je třeba pohybovat se opatrně, zejména na okrajích skal a při mokru. Pod stěnami i na samotných výchozech se mohou uvolnit kameny, proto je namístě respekt k terénu a při pohybu v blízkosti lezeckých cest také přilba.
Čtyři sektory a desítky lezeckých cest
Horolezecká oblast se dělí na čtyři části: Žabí kůň, Hlavní masiv, Rozlámanou a Horní stěnky. Největší Hlavní masiv dosahuje přibližně 45 až 50 metrů. Jeho stěny nabízejí různé typy lezení a u paty ukrývají další pozoruhodnost – krátkou jeskyni neboli štolu.
Podle aktuální evidence Českého horolezeckého svazu je v celé oblasti zhruba 77 cest. Nejvíce jich připadá na Hlavní masiv a Žabího koně, kratší výstupy najdete také na Horních stěnkách. Délka některých cest dosahuje až 50 metrů. Jištění bylo v poslední době z velké části obnoveno lepenými borháky a vrcholy jsou vybaveny slaňovacími řetězy. Stav a podmínky se však mohou měnit, proto by si lezci měli před výpravou ověřit aktuální informace a počítat s potřebou vlastního doplňkového jištění.
Rozlámaná stěna napravo od Hlavního masivu nese příznačné jméno a upozorňuje na charakter zdejší horniny. Ani na upravenějších lezeckých úsecích proto není vhodné podceňovat riziko odlomení kamene.
Nedokončená hrobka v hlavním masivu
U paty Hlavního masivu se nachází uměle vyhloubený prostor, který bývá označován jako jeskyně nebo štola. Podle regionální tradice měl vzniknout jako součást záměru hraběte Carla Weisshuhna. Ten jej údajně zamýšlel využít jako rodinnou hrobku, projekt však zůstal nedokončený.
Dnes je štola připomínkou doby, kdy se zdejší údolí proměňovalo nejen působením přírody, ale také lidskými zásahy. V kombinaci s vysokými skalními stěnami působí nenápadný prostor překvapivě tajemně. Není však důvod pouštět se do nebezpečného lezení nebo překonávání míst, která nejsou určena k bezpečnému průchodu.
Výlet lze prodloužit k Radisku
Nad skalami se nacházejí pozůstatky středověkého hradu Kružberk, známého také jako Radisko. Stával na hraně výrazné skály nad levým břehem Moravice a jeho úkolem bylo hlídat obchodní stezku procházející údolím. Z hradu se dochovaly jen pozůstatky, přesto vhodně doplňují výlet o historickou vrstvu.
K lokalitě vede z obce Kružberk červená turistická značka směrem k přehradě. Autem se ke skalám ani pod hráz podle obecních informací zajíždět nemá; zaparkovat lze u bývalého hotelu Proletář. Alternativní přístup vede od železniční zastávky Svatoňovice přes hráz a dále podél Moravice. Kružberské skály tak mohou být samostatným cílem i součástí delšího putování kolem přehrady a údolím řeky.