Na zámku v Hradci nad Moravicí se dochoval klasicistní klavír, u kterého podle zámecké tradice hrával a skládal Ludwig van Beethoven. Slavný hudebník zde pobýval v letech 1806 a 1811 a právě hudební pokoj s mahagonovým nástrojem patří k nejpůsobivějším zastavením prohlídky. Hradec však není zajímavý jen Beethovenovým jménem. Rozsáhlý areál nad soutokem Moravice a Hradečné vypráví příběh slezského hradu, aristokratického rodu, evropské kultury i proměn krajiny.
Od přemyslovského hradu k romantickému zámku
První zprávy o Hradci a zdejším hradisku pocházejí už z poloviny 11. století. Po požáru ve 13. století začal Přemysl Otakar II. budovat nový gotický hrad. Ten se v dalších staletích měnil podle vkusu i potřeb svých majitelů – prošel renesančními a barokními úpravami a později získal empírovou podobu.
Dnešní zámecký komplex tvoří především Bílý zámek, Bílá věž a novogotický Červený zámek. Jeho vstupní brána působí téměř pohádkově, zatímco Bílý zámek nabízí reprezentativní i soukromé interiéry, hostinské apartmá a sbírky připomínající život šlechtického sídla. Navštívit lze také nádvoří, věže a zámecký park.
Lichnovští a jejich evropští hosté
Hradecké panství držel po šest generací rod Lichnovských. Jeho příslušníci patřili k významné evropské aristokracii a díky cestám, společenským kontaktům a kulturním zájmům vytvořili prostředí, které dalece přesahovalo hranice regionu. Do Hradce přijížděli umělci, hudebníci i literáti a jejich přítomnost se promítla do vybavení zámku i jeho sbírek.
Vedle Beethovena je se zámkem spojován také Ferenc Liszt, který při primici knížete Roberta Lichnovského v roce 1846 hrál na první kostelní varhany v nedalekém kostele sv. Petra a Pavla. Mezi další osobnosti, které Hradec navštívily nebo zde pobývaly, patří Josef Mánes, Gerhart Hauptmann, Hugo von Hofmannsthal a Karl Kraus. Lichnovští udržovali přátelské či společenské vztahy také s řadou dalších známých osobností, například s Mozartem, Paganinim, Victorem Hugem nebo Markem Twainem. Ne u všech je však možné návštěvu Hradce doložit stejným způsobem.
Park, vyhlídky a Slezská Kalvárie
Zámek obklopuje rozsáhlý přírodně-krajinářský park, který plynule přechází do okolní krajiny. Nejde jen o kulisu k prohlídce interiérů: park vybízí k delší procházce a nabízí několik vyhlídkových míst. Jeho nejvyšším bodem je Bezručova vyhlídka, odkud se otevírají pohledy do slezské krajiny.
Nedaleko zámecké brány stojí kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční stavba vznikla v 16. století z podnětu tehdejšího majitele panství Kašpara Pruskovského. První mše se zde konala 29. června 1594 a kostel byl vysvěcen o tři roky později. Jeho věž měří 37 metrů a ukrývá tři zvony, které místní zdroje označují za nejstarší na Opavsku. Kostel je běžně přístupný především v době bohoslužeb.
Za další výraznou památkou se lze vydat na Slezskou Kalvárii. Založila ji roku 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová, matka tehdejšího majitele panství. Křížová cesta stoupá na vrch vysoký 415 metrů a tvoří ji třináct kaplí zakončených kamenným křížem. Po rekonstrukci v letech 2004 až 2009 znovu vynikly opravené reliéfy i zdivo. Poutní tradice zde pokračuje dodnes.
Šance a Weisshuhnův kanál
Hradec nad Moravicí je vhodný i pro výletníky, kteří chtějí ke kulturním památkám přidat technické a vojenské dědictví. V místní části Jakubčovice stojí rozhledna Šance. Nachází se v nadmořské výšce 522 metrů, měří 15,5 metru a po zdolání šedesáti schodů nabízí výhled na Opavsko, Jeseníky i Beskydy. Její název připomíná pozůstatky vojenského opevnění budovaného po slezských válkách v 18. století.
Jiný typ historie představuje Weisshuhnův kanál u Žimrovic. Papírenský náhon, vybudovaný pro místní papírnu, přiváděl vodu a umožňoval plavení dřeva. Od roku 1891 vede přibližně 3,5 kilometru, prochází třemi svahovými tunely a překonává dva akvadukty. Komentované prohlídky se obvykle konají v sezoně; doporučená trasa měří kolem deseti kilometrů a zabere několik hodin.
Jak si návštěvu naplánovat
Samotný zámek nabízí několik prohlídkových okruhů – od reprezentačních a soukromých salonů přes hostinské apartmá až po expozici Poklady hradeckého zámku. K dispozici je také samostatný vstup do areálu, který umožňuje projít park, nádvoří a vyhlídky bez klasické prohlídky s průvodcem. U hlavních tras se vyplatí ověřit aktuální režim a případně rezervovat místo, protože kapacita bývá omezená.
Pěší výlet lze naplánovat jako okruh z Hradce přes Kalvárii a Jakubčovice k rozhledně Šance. Přibližně deset kilometrů tak spojí zámek, poutní místo, výhledy i připomínku vojenské historie. V roce 2026 má návštěvníky doplnit také tematický program věnovaný cestovatelským a sběratelským aktivitám Lichnovských. Hradec nad Moravicí tak nabízí neobvykle pestrý výlet: od Beethovenova klavíru přes aristokratické salony až po tunely starého papírenského náhonu.