Jen málokterá návštěva Kyjova nabídne tolik různých pohledů na zdejší kraj jako prohlídka renesančního zámečku v centru města. Vlastivědné muzeum Kyjov v něm spojuje architekturu, městskou historii, archeologické nálezy i živé tradice Slovácka. Zámeček patří spolu s kyjovskou radnicí k nejstarším stavebním památkám města.
Renesanční stavba s příběhem na fasádě
Zámek je volně stojící jednopatrová budova nepravidelného půdorysu. Na první pohled zaujme zvýšenou podnoží, vystupujícím rizalitem a kombinací sedlových a valbových střech. Uvnitř se dochovaly valené klenby se styčnými lunetami a v prvním patře také trámový strop, který připomíná starší stavební vývoj objektu.
Výraznou součástí stavby je její průčelí. Sgrafitová psaníčková bosáž doplňují novodobé sgrafitové motivy vztahující se k dějinám Kyjova a okolních obcí. Na fasádě nechybí ani připomínka významného okamžiku v dějinách města – povýšení Kyjova na královské město 18. srpna 1548. Návštěva muzea tak začíná ještě před vstupem do expozic.
Od městského archivu k modernímu muzeu
Kořeny kyjovského muzejnictví sahají do roku 1904. Tehdy starosta Severin Joklík pověřil profesora Jana Kučeru uspořádáním městského archivu a výběrem historických předmětů pro výstavu českých měst v Napajedlech. Sbírky se veřejnosti poprvé otevřely 26. října 1913.
Do zámečku se muzejní sbírky postupně stěhovaly v letech 1926 až 1928. Znovu zde bylo muzeum zpřístupněno 20. května 1928. Budova se později dočkala několika proměn. Generální oprava v letech 1972 až 1974 připravila prostor pro nové archeologické, etnografické a přírodovědné expozice, další významná rekonstrukce proběhla v roce 2018. Tehdy se opravovala mimo jiné střecha, fasáda a sgrafita.
Kyjovsko od lesa po krojovou tradici
Současná stálá expozice MUSEUM PICTUM byla otevřena v roce 2020. Její pojetí je interaktivní a využívá obrazové, zvukové i další audiovizuální prvky. V přízemí se návštěvník nejprve setká s přírodou Kyjovska. Tematické celky lesa, rybníka a vinohradu ukazují krajinu, která výrazně ovlivnila život zdejších obyvatel.
Další části přibližují dějiny města a osobnosti spojené s regionem. Prostor dostali také piaristé, kapucíni, stará škola, sokolové, hasiči nebo českoslovenští legionáři. Nejde tedy jen o chronologický výklad, ale o mozaiku institucí a lidí, kteří utvářeli podobu Kyjova.
V prvním patře se nachází archeologická expozice. K jejím nejzajímavějším částem patří nálezy z langobardského pohřebiště, objeveného při výzkumu Masarykova muzea v roce 2012. Zbraně, keramika, šperky a předměty každodenní potřeby přibližují období, které si návštěvník může jen obtížně představit bez konkrétních nálezů.
Samostatná část patří lidové kultuře a krojům vybraných oblastí Kyjovska. Exponáty nejsou vystaveny pouze jako jednotlivé předměty, ale jsou zasazeny do scénických situací. Objevuje se například svatební obřad, odvod nebo slavnost Božího těla. Právě zde se dobře ukazuje, jak úzce byly oděv, obyčeje a společenský život na venkově propojené.
Více než jen prohlídka zámečku
Muzejní fond dnes čítá přes 40 000 sbírkových předmětů. K instituci patří také studijní knihovna s více než 15 000 svazky, mezi nimiž jsou vzácné tisky z 15. až 18. století původně spojené s knihovnou kyjovského piaristického kláštera.
V sousedství historické budovy vyrostla v roce 2010 nová muzejní stavba. Slouží jako zázemí pro depozitáře a konzervátorskou dílnu, ale také pro krátkodobé výstavy, přednášky a řemeslné akce. Za ní je přístupný otevřený depozitář s rozměrnými předměty, například pražiči kávy, strojem na motání provazů nebo zařízením na vyorávání brambor.
Vlastivědné muzeum Kyjov najdete na adrese Palackého 1373/13a. Otevírací doba i vstupné se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před návštěvou. Prohlídka zámečku se hodí jako samostatný cíl při poznávání Kyjova i jako zastavení během výletu za folklorem, vínem a krajinou Slovácka.