Večer, kdy je možné zaslechnout netopýry
Na zámku Kynžvart se v pátek 18. září 2026 od 18:30 uskuteční Netopýří noc. Akce v areálu a zámeckém parku propojí poznávání přírody s historií jednoho z nejvýznamnějších parků v Karlovarském kraji. Pořádají ji Správa státního zámku Kynžvart, Národní památkový ústav a Správa CHKO Slavkovský les.
Návštěvníci se mohou těšit na odbornou ukázku odchytu do sítí a prohlídku odchycených jedinců zblízka. Součástí programu bude také práce s ultrazvukovým detektorem. Ten převádí echolokační signály, které lidské ucho běžně nezachytí, do slyšitelné podoby. Díky tomu lze alespoň částečně nahlédnout do nočního života zvířat, jejichž přítomnost člověk často vůbec nepostřehne.
Večer doplní přednáška o životě netopýrů, výstava věnovaná druhům zimujícím v podzemí Karlovarského kraje a hry či soutěže pro děti i dospělé. Hlavní část programu má skončit přibližně ve 22 hodin, zájemci však podle pořadatelů mohou zůstat až do ukončení odchytu, zhruba kolem půlnoci.
Park jako loviště i úkryt
Kynžvartský park má rozlohu 293 hektarů, z toho 245 hektarů spravuje zámek. Patří tak k největším zámeckým parkům v České republice. Jeho anglická krajinářská kompozice vznikala při empírové přestavbě zámku. Tvoří ji aleje, průhledy, louky, vodní plochy a porosty domácích i exotických dřevin.
Pro netopýry je důležitá pestrost prostředí. Staré stromy mohou nabídnout dutiny a štěrbiny vhodné k úkrytu, zatímco rybníky a louky poskytují prostor k lovu hmyzu. K místům, která stojí za pozornost, patří Černý, Pstruží a Zahradní rybník, lesní kaple nebo Mariánské údolí s vyhlídkou nad Černým rybníkem. Právě u kaple a Černého rybníka se podle materiálů zámku nacházejí letní úkryty, Pstruží rybník zase slouží jako loviště.
Neméně zajímavé je podzemí bývalého zámeckého pivovaru. Jeho nejstarší zmínky sahají do roku 1606, empírově byl přestavěn v roce 1833 a pivo se zde vařilo až do roku 1905. Dnes sklepy poskytují vhodné podmínky k přezimování netopýrů.
Čerstvé výsledky zimního sčítání
O tom, že areál není pro netopýry jen teoreticky vhodným prostředím, svědčí lednové sčítání z roku 2026. Odborníci v něm zaznamenali celkem 21 jedinců: třináct netopýrů černých, pět netopýrů ušatých a tři netopýry velké. Za pozoruhodný nález označili také netopýra dlouhouchého, který zimoval na parapetu v chodbě u zámecké kaple.
Čísla se vztahují k zimnímu monitoringu, nikoli k celému parku ani k očekávanému počtu zvířat během zářijové akce. Přesto dobře ukazují, jak mohou historické stavby a jejich okolí sloužit chráněným druhům. Péče o staré stromy i podzemní prostory je proto součástí ochrany přírody stejně jako obnova samotné historické krajiny.
Historie mezi rybníky a alejemi
Večerní program lze spojit s předchozí procházkou parkem. Kromě přírodních stanovišť nabídne také obelisk z roku 1835, bývalý pivovar nebo lesní kapli. Patnáct metrů vysoký granitový obelisk nechal postavit kancléř Klemens von Metternich na počest císařů Františka I. a Ferdinanda V.
U Mariánského údolí se nachází vyhlídka nad Černým rybníkem. Podle tradice na tomto místě sedával Johann Wolfgang von Goethe, který Kynžvart navštívil v letech 1818 a 1822. Netopýří noc tak může být zajímavým zakončením celodenního výletu, během něhož se vystřídá historie, architektura i příroda.
Praktické informace pro návštěvníky
Akce je podle pořadatelů zdarma a rezervace není nutná. Doprava i parkování jsou individuální. Protože část programu probíhá po setmění v parku, vyplatí se vzít si baterku, pevnou terénní obuv a teplé oblečení. Vhodné je počítat s nerovným povrchem a chladnějším večerem.
K netopýrům je třeba přistupovat ohleduplně: nesvítit jim přímo do očí, nerušit odborný výklad ani odchyt a zvířat se nedotýkat bez výslovného pokynu odborníků. Podrobnosti programu se ještě mohou upřesnit, proto je dobré termín a aktuální pokyny před cestou ověřit u zámku nebo Správy CHKO Slavkovský les.