Lanšperk patří k hradům, které překvapí už při prvním bližším pohledu. Na jeho návrší totiž nikdy nestála typická mohutná hradní věž, jakou si návštěvník se středověkým hradem obvykle spojuje. Obranu zajišťovala především plášťová hradba – mohutná obvodová zeď, která chránila vnitřní zástavbu a sama vytvářela výraznou siluetu hradu.
Zřícenina se nachází v místní části Lanšperk obce Dolní Dobrouč v Pardubickém kraji. Z hradního ostrohu se otevírá pohled do údolí Tiché Orlice a na okolní kopce. Místo tak spojuje archeologicky cenné pozůstatky s krajinou, kvůli níž má smysl vystoupat až na vrchol.
Hrad z doby kolonizace
Lanšperk vznikl pravděpodobně po roce 1250, v době, kdy se na levém břehu Tiché Orlice a v povodí Třebovky rozvíjela královská kolonizace. Území se postupně měnilo z řidčeji osídlené krajiny v prostor s novými vesnicemi, cestami a správními centry. Hrad měl v tomto procesu obrannou i správní úlohu a stal se středem rozsáhlého panství.
První písemná zmínka pochází z roku 1285. Tehdy již pravděpodobně fungující hrad postoupil Václav II. svému nevlastnímu otci Závišovi z Falkenštejna. O několik let později, roku 1292, připadlo okolní území zbraslavskému cisterciáckému klášteru. V roce 1358 přešlo lanšperské panství směnou na nově založené litomyšlské biskupství.
Význam Lanšperka se neomezoval na samotný ostroh. Do širšího panství patřila také území dnešního Ústí nad Orlicí, České Třebové, Lanškrouna nebo Jablonného nad Orlicí. Hrad tak lze vnímat jako jednu z částí středověké správní sítě, která formovala podobu celého regionu.
Obléhání, opravy a pomalý zánik
Výrazně do dějin hradu zasáhly husitské války. V roce 1429 Lanšperk oblehlo a dobylo vojsko táborského hejtmana Jana Kroměšína z Březovic. Podle historických přehledů šlo přibližně o 4 400 mužů, 130 vozů a několik praků. Po zániku litomyšlského biskupství se panství dostalo do zástavy rodu Kostků z Postupic. Roku 1451 získal hrad se zbytkem panství Zdeněk Kostka z Postupic a později přešel majetek k Pernštejnům.
V 15. století se Lanšperk dočkal oprav a jeho obranný systém doplnilo vnější opevnění. Z něj se východně od hradu dochovala jedna bašta. Přesto se sídlo postupně přestávalo hodit jako pohodlné rezidenční centrum. V 16. století jeho význam slábl. Ještě v roce 1588 se o hradu psalo jako o stavbě s řadou pokojů, které by bylo možné opravit, k obnově však nedošlo a areál dále chátral. Za pustý bývá považován nejpozději v souvislosti s majetkovými změnami na počátku 17. století.
Co z hradu zůstalo
Dnešní návštěvník uvidí především část raně gotické plášťové hradby, zbytky paláce a sklepní prostory s gotickou klenbou. V terénu jsou patrné také další úseky zdiva a relikty opevnění. Nejde tedy o hrad s dochovanými sály a pravidelnými prohlídkovými trasami, ale o místo, kde je třeba číst historii z půdorysu, zdí a tvaru návrší.
Lanšperk je významnou archeologickou lokalitou evidovanou ve Státním archeologickém seznamu České republiky. Jeho poloha zároveň dobře ukazuje, jak středověcí stavitelé využívali přirozenou ochranu terénu. Skalní ostroh vystupuje téměř sto metrů nad údolí Tiché Orlice a tvoří výraznou součást zdejší krajiny, která je spojována také s místními pověstmi, například s vyprávěním o Čertově mostě.
Nová věž nabízí starý výhled
Výhled z Lanšperka dnes doplňuje novodobá ocelová vyhlídková věž. Nejde o pozůstatek původního hradu, ale o konstrukci vysokou přibližně osm metrů, zpřístupněnou v roce 2007. Na vyhlídkovou plošinu vede 51 schodů a za dobré viditelnosti lze spatřit Orlické hory, Králický Sněžník, Suchý vrch, Bukovou horu nebo vzdálenější Jeseníky.
Věž je podle turistických údajů volně přístupná. Protože však v areálu pokračují záchranné práce, může se přístup k jednotlivým částem měnit. Před cestou je vhodné ověřit aktuální stav cesty, hradního jádra i vyhlídky.
Záchrana pokračuje do roku 2028
O uchování zříceniny se od roku 1992 stará Sbor pro záchranu hradu Lanšperka. Na jeho činnost navázaly starší odkrývací a stavební práce Klubu českých turistů z první poloviny 20. století. Současná obnova je rozdělená do tří etap a její dokončení je plánováno do roku 2028.
První etapa zahájená v roce 2025 se zaměřila na sanaci hradního jádra, opravu a doplnění sklepních kleneb a vytvoření nového vstupu. Náklady dosáhly přibližně tří milionů korun, přičemž dva miliony uhradila obec a jeden milion přispěl Pardubický kraj. Začátek prací se zdržel kvůli výskytu teplomilných rostlin a chráněných živočichů, jejichž ochranu bylo nutné při obnově zohlednit.
Další etapy mají přinést zpevnění přístupové cesty, výměnu zábradlí, úpravu druhého hradního příkopu a pokračování konzervace zdiva. Počítá se také s jednoduchou útulnou pro návštěvníky, novým osvětlením a lavičkami. Lanšperk tak zůstává nejen památkou, ale i živým cílem výletů údolím Tiché Orlice. Nejbližší železniční zastávka Lanšperk leží podle turistických údajů asi 1,3 kilometru od hradu po značené trase.