Na první pohled může Žampach působit nenápadně. Z někdejšího hradu se dochovaly především terénní stopy, části zdiva a několik pozůstatků staveb. Právě v tom ale spočívá jeho kouzlo. Lesní hradní vrch, mohutný příkop a zbytky paláce připomínají dobu, kdy zde stál opevněný bod s důležitou úlohou v kolonizované krajině severovýchodních Čech.
Zřícenina Žampach leží přibližně šest kilometrů jihozápadně od Žamberka a je volně přístupná. Nečeká zde pokladna ani klasická prohlídková trasa. Výletník si místo prochází vlastním tempem a musí počítat s tím, že největší část památky tvoří terénní relikty a fragmenty staveb, nikoli zachované hradní paláce.
Hrad na cestě kolonizovaným krajem
Žampach vznikl nejspíše na přelomu 13. a 14. století, v období, kdy se řídce osídlené pohraniční území postupně měnilo v kulturní krajinu. Nejstarší nepřímá písemná zmínka spojovaná s hradem pochází z roku 1309. Tehdy se v pramenech objevuje Petr ze Žampachu. O několik let později je jako majitel uváděn Křesislav ze Žampachu.
Před rokem 1324 hrad získal král Jan Lucemburský a zastavil jej Jindřichovi z Lipé. Výraznější kapitolu jeho dějin však představuje Jan ze Smojna, známý jako Pancíř. Podle historické tradice podnikal ze Žampachu loupeživé výpravy a proti jeho aktivitám zasáhl Karel IV. Hrad byl pravděpodobně dobyt na podzim roku 1355 nebo v průběhu následujícího roku. Přesné datum ani všechny podrobnosti příběhu nejsou jisté, a tak je vhodné brát vyprávění jako spojení doložených událostí a pozdější tradice.
Roku 1357 věnoval Karel IV. hrad Čeňkovi z Potštejna z rodu Žampachů z Potštejna. Kolem roku 1469 prošel hrad obnovou a přestavbou. V podhradí tehdy vznikly také hospodářské objekty, mezi něž patřily stáje, sýpky, pivovar a mlýn. Po třicetileté válce však areál postupně ztratil význam a zpustl.
Příkop, brána a zbytky paláce
Při příchodu návštěvníka zaujme především výrazný šíjový příkop, který odděloval předhradí od vlastního hradního jádra. Je široký přibližně dvacet metrů a místy dosahuje hloubky až deseti metrů. Předhradí, dlouhé zhruba sto metrů, dodnes pomáhá vnímat původní rozsah celého areálu.
V hradním jádru se zachovaly části obvodových hradeb, relikt brány a přízemní prostory obytného paláce s valenou klenbou. Na předhradí jsou patrné zbytky zdí hospodářských budov a opevnění. Archeologický průzkum odhalil například části ostění portálů a oken, keramiku, fragmenty kachlových kamen nebo strusku z kovářské dílny. Některé architektonické články lze vidět v lapidáriu a v areálu žampašského zámku.
Záchranný výzkum a konzervace probíhaly v letech 1991 až 2002. Přístupová cesta byla později upravena a dřevěná lávka přes příkop nahradily schody a pěšina. Terén je přesto nerovný a místy strmý, proto se hodí pevná obuv a opatrnost. Komfortní bezbariérový přístup ani pohodlná návštěva s kočárkem zde nelze předpokládat.
Výlet lze rozšířit o zámek a arboretum
Žampach není pouze izolovanou zříceninou uprostřed lesa. V obci stojí zámek, jehož předchůdcem byla tvrz doložená před rokem 1600. Roku 1672 byla přestavěna na raně barokní letní rezidenci královéhradeckých jezuitů. Při stavbě byl využit také materiál ze zpustlého hradu, což obě památky symbolicky propojuje.
V zámeckém areálu funguje turistické informační centrum Domova pod hradem Žampach. Podle aktuálního režimu zde návštěvníci získají mapy a informace o okolí, případně drobné občerstvení. Po dohodě mohou být dostupné také prohlídky zámeckého areálu a parku s výkladem. Za pozornost stojí rovněž Arboretum Žampach, které nabízí klidnější přírodní doplněk k historické části výletu.
Hradní vrch nad Podorlickem
Hradní vrch je výraznou dominantou okolní krajiny. Jeho svahy pokrývá přirozeně působící bučina s výskytem několika zajímavých rostlin, mimo jiné lýkovce obecného, lilie zlatohlavé nebo zvonku broskvolistého. Při procházce tak nejde jen o návštěvu památky, ale také o setkání s krajinou, která dodnes vytváří její přirozené zázemí.
Žampach je vhodnou zastávkou pro pěší i cyklistický výlet a také jedním ze startovních míst tradičního pochodu a cyklojízdy Přes tři hrady. Ten propojuje mimo jiné Žampach, Potštejn a Litice. Samotná zřícenina vydá na kratší návštěvu, v kombinaci se zámkem, arboretem a trasami v okolí však může být příjemným celodenním programem. Při pohybu v areálu je třeba respektovat památkovou ochranu, neodnášet případné nálezy a nevstupovat na dochované zdivo.