Od renesančního zámečku k prezidentskému sídlu
Příběh lánského zámku se začal psát dávno předtím, než se stal místem spojeným s prezidentským úřadem. První písemná zmínka vztahovaná k lánskému sídlu se uvádí k roku 1392. O nejstarších stavebních dějinách však prameny hovoří opatrněji. Kamenné sídlo rodu Zejdliců mělo podle obecních historických materiálů vzniknout až krátce před rokem 1581.
Rozhodující proměna přišla za císaře Rudolfa II. V letech 1592 až 1593 nechal starší sídlo přestavět na renesanční lovecký zámeček. Tehdy patřil křivoklátskému panství a obklopoval jej vodní příkop s parkánem. V průběhu dalších staletí se Lány dostaly přes Schwarzenberky a Valdštejny k Fürstenberkům, kteří je vlastnili až do roku 1921.
Fürstenberkové zámek postupně upravovali. Druhé patro přibylo v roce 1824 a dnešní výrazná silueta s pětibokým rizalitem, mansardovou střechou a kupolemi vznikla především při eklektické přestavbě v letech 1902 až 1903. V červenci 1921 koupila zámek Československá republika. Už v srpnu téhož roku zde pobýval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Masaryk, Plečnik a prezidentská historie
Lány si od té doby zachovaly zvláštní postavení. Nejde o muzeum někdejšího prezidentského sídla, ale o stále využívaný objekt, který slouží jako letní sídlo prezidentů České republiky. Právě spojení běžně navštěvovatelné památky s místem současného státního života dává areálu odlišnou atmosféru.
Ve 20. letech 20. století se na úpravách zámku a jeho okolí podílel slovinský architekt Josip Plečnik. K jeho zásahům se řadí kolonádní zeď u rybníka i takzvaná Milionová zeď s chrliči v podobě lvích hlav. Pět hlav připomíná historické země a části prvorepublikového Československa, šestý chrlič symbolizuje společný stát.
Masarykovu přítomnost připomínají také interiéry, které se při komentovaných prohlídkách otevírají veřejnosti. Návštěvníci mohou zavítat do jeho pracovny, knihovny s krbem, Žlutého audienčního salonu, Modré jídelny nebo Hudebního salonu. Prohlídková trasa vede také reprezentační halou a kostelem Jména Ježíš.
Park, rybník a palmový skleník
Silným důvodem k návštěvě je samotný zámecký areál. U zámku se nachází francouzská květinová zahrada, na niž navazuje rozsáhlý anglický krajinářský park o rozloze přibližně 110 hektarů. Jeho dnešní podoba vznikala od roku 1852 za knížete Karla Egona II. z Fürstenberka. Už o několik desetiletí dříve zde přitom vzniklo menší arboretum a rozárium.
Park nabízí promenády, cizokrajné dřeviny, okrasný rybník s umělým ostrůvkem i pozůstatky někdejší bažantnice a obůrky. K atmosféře místa přispívá také palmový skleník z konce 19. století, jehož vznik se v pramenech datuje přibližně kolem roku 1880. Kompozice parku ukazuje, že Lány nejsou jen kulisou k zámku, ale samostatně hodnotnou krajinářskou památkou.
Kaple a další stavby v areálu
Se zámkem souvisí také rokoková kaple Nejsvětějšího Jména Ježíš, vybudovaná v letech 1748 až 1752. Od roku 1850 slouží jako lánský farní kostel a se zámkem ji spojuje krytá chodba vedená po arkádách. V širším areálu se dochovaly rovněž novogotické zámecké konírny z 19. století, zámecká brána s vrátnicí a další hospodářské a provozní objekty.
Zámecký areál leží na severním okraji Křivoklátska a je součástí kulturně významné komponované krajiny. Právě zde se přirozeně potkává politická historie, architektura, zahradní tvorba i okolní lesnatá krajina.
Co čeká návštěvníky
Park bývá v návštěvní sezoně přístupný zdarma, zatímco prohlídky reprezentačních salonů se konají v předem vypsaných termínech a vyžadují rezervaci. Aktuální režim je vhodné před cestou ověřit, protože provoz může ovlivnit prezidentský program, bezpečnostní opatření nebo údržba. Zámek navíc není bezbariérový a při prohlídce je třeba vystoupat do prvního patra; vstup se psy do parku není povolen.
Výlet do Lán lze dobře spojit s návštěvou Muzea T. G. Masaryka nebo lánského hřbitova s Masarykovým hrobem. Zámek na adrese Zámecká 2 tak představuje přirozený výchozí bod pro poznávání místa, kde se historie první republiky dodnes propojuje s živým prezidentským sídlem.