Poslední zbytek původních slatinných luk s porosty vrbin se zachoval v Ostrožské Nové Vsi, přibližně kilometr severně od obce. Přírodní památka Lázeňský mokřad leží v nivě Moravy, bezprostředně u Sirnatých lázní. Na necelých deseti hektarech tu chráněná příroda ukazuje, jak pestrým útočištěm může být i nenápadný mokřad.
Zbytek mokřadní krajiny u lázní
Lokalita má rozlohu 9,1756 hektaru a leží v nadmořské výšce 175 metrů. Chráněnou přírodní památkou je od roku 2001. Jejím hlavním předmětem ochrany jsou slatinné louky a vrbové porosty – prostředí, které v krajině nivy představuje cenný pozůstatek původnějšího mokřadního charakteru.
Blízkost Sirnatých lázní dává místu zajímavé sousedství: na jedné straně lázeňská tradice, na druhé klidnější přírodní území, jehož význam se skrývá v rostlinách a drobných živočiších. Samotná poloha u lázní ale neznamená, že mokřad je upravenou návštěvnickou atrakcí. Jde především o chráněnou přírodní lokalitu.
Rostliny, které jinde snadno přehlédneme
Krajský přehled uvádí řadu rostlin spojených s mokřadním prostředím. Patří mezi ně skřípinec jezerní, kamyšník přímořský a sítina sivá, stejně jako ostřice srstnatá. Z výraznějších druhů se v seznamu objevují kosatec žlutý a kosatec sibiřský, dále žluťucha lesklá, ožanka čpavá nebo česnek hranatý.
Nejde tedy jen o několik nápadných květů, které by člověk mohl snadno zahlédnout při krátké zastávce. Hodnota území spočívá v souboru druhů a prostředí, které jim poskytuje podmínky. Slatinné louky a vrbiny tvoří mozaiku, v níž se daří rostlinám vázaným na mokřejší stanoviště.
Život mezi vrbami i v tůňkách
Za pozornost stojí také bezobratlí. Vrbové porosty jsou domovem vzácných brouků, krajský přehled zmiňuje i vzácné druhy motýlů. Zaznamenáno tu bylo 41 druhů pavouků a 11 druhů vážek. Mezi zajímavými nálezy jsou vážka jarní a šidélko malé – drobní obyvatelé, jejichž přítomnost dokládá, že mokřad není jen zelenou kulisou, ale propojeným prostředím pro mnoho různých skupin živočichů.
Ve vodních příkopech a tůňkách se podle krajských údajů vyskytují zelení skokani a rosnička zelená. Voda, mokré louky a vrbiny tak společně vytvářejí podmínky pro obojživelníky i hmyz. Právě tato pestrost dělá z malé přírodní památky místo, které má význam daleko přesahující její rozlohu.
Péče o chráněné území
O zachování podobných lokalit je třeba pečovat. Krajský úřad 19. února 2025 oznámil návrh plánu péče, který počítá s obdobím 2024–2033. Plán má popsat opatření směřující k zachování nebo zlepšení stavu chráněného území; oznámení návrhu však samo o sobě nepotvrzuje jeho konečné schválení.
Lázeňský mokřad může být zajímavým zastavením pro každého, kdo chce poznávat méně nápadnou přírodu Zlínského kraje. Konkrétní návštěvní trasa ani pravidla veřejného přístupu nejsou spolehlivě doloženy, proto je vhodné před cestou ověřit, kudy lze územím legálně procházet. I bez vstupu do samotného mokřadu připomíná jeho existence, jak cenné jsou poslední zbytky mokřadní krajiny v okolí obcí.