V depozitáři jítravské farnosti dlouho odpočíval předmět, o jehož významu se téměř nevědělo. V roce 2022 tam administrátor farnosti Michal Olekšák objevil části skleněného oltáře Božího hrobu. Jednotlivé díly se podařilo postupně dohledat v úplnosti a vzácný objekt byl poprvé představen veřejnosti při Noci kostelů téhož roku.
Nejde přitom o obyčejnou dekoraci. Oltář se skládá z pěti samostatných částí, zdobených ručně broušeným barevným sklem ve tvaru kamenů. Skleněné prvky jsou upevněny do černých voskovaných neprůsvitných papírů. Když jimi prochází světlo, vzniká působivý efekt podobný vitrážím. Právě spojení sklářského řemesla a velikonočního motivu dává jítravskému kostelu v regionu mimořádné místo.
Stavba s několika vrstvami minulosti
Kostel svatého Pankráce stojí v severozápadní části Jítravy, která je místní částí Rynoltic. Obklopuje ho hřbitov s ohradní zdí a společně s barokní farou naproti vytváří historické centrum někdejší obce. Samotný areál tak stojí za pozornost i v případě, že návštěvník přijde především kvůli skleněnému Božímu hrobu.
Dějiny místa sahají výrazně hlouběji než k dnešní podobě kostela. Archeologický průzkum pod současnou úrovní terénu doložil základy románské rotundy z konce 11. století. Na jejím místě později stály další sakrální stavby, mimo jiné gotický kostel. Starší objekt byl podle památkového popisu zničen v roce 1648 a kolem roku 1650 následovala výstavba nového kostela spojená s jezuity. Na západním štítu se dochoval letopočet 1700.
Stavební historie však tím neskončila. Kostel byl upravován také v roce 1910 a farní materiály upozorňují na pozdější poškození po úderu blesku a následné opravy v 19. století. Přesné datování jednotlivých částí dnešní stavby proto není vhodné zjednodušovat jediným rokem. Jisté je, že současný kostel v sobě spojuje stopy několika staletí.
Barokní interiér a světlo za oltářem
Uvnitř se dochovaly iluzivní malby oltářů z druhé poloviny 18. století. V presbytáři byly nově odkryty a restaurovány také nástropní malby. Tyto prvky doplňují architekturu jednolodního raně barokního kostela a připomínají dobu, kdy sakrální interiéry pracovaly s malbou, světlem a iluzí stejně promyšleně jako s kamenem a dřevem.
Skleněný oltář Božího hrobu do tohoto prostředí zapadá překvapivě přirozeně. Jeho původ ani přesné datum vzniku zatím nejsou spolehlivě doloženy. Ví se však, že vznikl jako pozoruhodné využití barevného skla v náboženském prostoru. V širším kontextu Libereckého kraje, známého sklářskou tradicí a označovaného také jako Křišťálové údolí, jde o zajímavou ukázku propojení místního řemesla s církevní kulturou.
Poklad, který není k vidění každý den
Jítravský Boží hrob není běžně vystaven s pevnou každodenní otevírací dobou. Farnost jej zpřístupňuje jen při vybraných příležitostech, například během Noci kostelů, velikonočních programů nebo dalších mimořádných akcí. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální program Římskokatolické farnosti Jítrava. Historické termíny z minulých let nelze brát jako pravidelnou návštěvní dobu.
Oltář navíc zřejmě stále vyžaduje odbornou péči. Benefiční koncert uspořádaný v Jítravě v roce 2025 měl pomoci se záchranou nalezeného Božího hrobu. Z dostupných informací ale není jasné, jak rozsáhlé konzervační či restaurátorské práce nakonec budou a v jakém stavu se objekt právě nachází.
Kostel svatého Pankráce je kulturní památkou a jeho hodnota nespočívá v jediném objevu. Návštěva nabízí pohled na místo, kde se setkává románská minulost, gotické a barokní stavební dědictví, historické malby i regionální sklářská tradice. Skleněný Boží hrob je pak důvodem navíc, proč se do Jítravy vydat právě v době, kdy se jeho křehká krása otevře návštěvníkům.