Jedna z nejvýznamnějších renesančních staveb v Česku se ukrývá v Královské zahradě Pražského hradu. Letohrádek královny Anny nechal Ferdinand I. budovat od roku 1538 pro svou manželku Annu Jagellonskou. Neměl být palácem k trvalému bydlení, ale elegantním místem pro odpočinek, slavnosti a dvorskou zábavu uprostřed zahrady.
Stavba vznikala postupně a její dokončení spadá do 60. let 16. století. Do práce zasáhl také požár Pražského hradu v roce 1541, po němž se měnily stavební priority i podoba některých částí areálu. Na projektu se podíleli italští stavitelé a kameníci Paolo della Stella, Giovanni Spazio a G. Maria del Pambio. Pozdější dokončení a úpravy spojené s patrem a střechou jsou připisovány Hansu Tirolovi a Bonifáci Wohlmutovi.
Arkády, reliéfy a střecha jako obrácený kýl
Obdélnou patrovou budovu obklopuje arkádový ochoz. Jeho 36 sloupů vytváří působivý přechod mezi interiérem a zahradou a současně dává vyniknout množství kamenných detailů. Na stavbě se nachází 114 reliéfů s mytologickými, loveckými a válečnými scénami. Celek doplňuje přibližně osmdesát centimetrů vysoký ornamentální a figurální vlys.
Pozornost přitahuje také zastřešení. Jeho tvar připomíná obrácený lodní kýl a patří k nejpozoruhodnějším prvkům letohrádku. První patro sloužilo k reprezentačním a společenským účelům, později se zde nacházela také astronomická pozorovatelna. Díky spojení italské renesanční koncepce, bohaté sochařské výzdoby a promyšleného vztahu k zahradě je letohrádek považován za jednu z nejčistších vlašských renesančních staveb mimo Itálii.
Od dvorské zábavy k pozorování hvězd
Královská zahrada vznikla z podnětu Ferdinanda I. už v roce 1534 na místě starších vinic. Letohrádek v ní nebyl osamocenou ozdobou, ale součástí reprezentativního prostoru, k němuž patřily také Míčovna a Lví dvůr. Za vlády Rudolfa II. se však jeho využití rozšířilo o vědecký rozměr. K astronomickým pozorováním sem přicházeli Tycho Brahe a Johannes Kepler a hvězdnou oblohu zde sledoval i samotný císař.
Po Rudolfově smrti význam objektu postupně upadal a v roce 1648 letohrádek vyplenila švédská vojska. Na konci 18. století jej převzala rakouská armáda, která jej využívala mimo jiné jako laboratoř dělostřelecké výroby. Proměny využití dobře ukazují, že historická stavba nemusí mít po staletí jediný účel – její význam se mění podle potřeb doby.
Obnova v 19. století a moderní výstavní prostor
Zásadní proměnou prošel letohrádek v 19. století. V letech 1841 až 1855 byl upraven pro Obrazárnu vlasteneckých přátel umění. Tehdy vzniklo monumentální schodiště a v prvním patře také výmalba s výjevy z českých dějin podle návrhů Kristiána Rubena.
Ve 20. století se do podoby interiéru a technického řešení promítla práce architektů Jože Plečnika a Pavla Janáka. V moderní době sloužil letohrádek především jako výstavní prostor pro výtvarné umění a umělecké řemeslo. Právě výstavy obvykle určovaly, kdy byl objekt přístupný veřejnosti.
Zpívající fontána a název Belvedér
Před letohrádkem stojí další pozoruhodné dílo – Zpívající fontána. Podle návrhu Francesca Terzia ji v letech 1564 až 1568 odlil brněnský kovolijec Tomáš Jaroš. Na původní místo byla osazena v roce 1573. Její „zpěv“ nevzniká žádným mechanismem: zvuk vytváří voda dopadající na okraj spodní mísy.
Často používané označení Belvedér není zcela přesné. Původně se vztahovalo k jiné stavbě v prostoru Letné a teprve později se přeneslo na letohrádek v Královské zahradě. Přesto je dnes natolik rozšířené, že se s ním návštěvník běžně setká.
Rekonstrukce mění návštěvní možnosti
V květnu 2026 začala rozsáhlá rekonstrukce. Zaměřuje se na fasádu, arkádové ochozy, kamenné, kovové, štukové a truhlářské prvky i historický interiér. Obnova se týká také osvětlení, rozvodů a části staticky narušené konstrukce. Počítá se rovněž s restaurováním dřevěného kazetového stropu v horním sále podle návrhu Bonifáce Wohlmuta a s citlivějším osvětlením budoucích výstavních prostor.
Podle aktuálních informací ze září 2026 je letohrádek kvůli pracím uzavřen déle než rok; celková doba rekonstrukce se odhaduje na necelé dva roky. Uzavření se týká samotné stavby, nikoli automaticky celé Královské zahrady. Ta zůstává místem, kde lze při procházce vnímat renesanční, barokní i anglické krajinářské prvky a spojit jejich návštěvu se Zpívající fontánou. Letohrádek najdete na adrese Mariánské hradby 1 v Praze 1, poblíž tramvajové zastávky Královský letohrádek.