Kamenný reliéf u jižního vstupu do kostela Povýšení svatého Kříže patří k nejzajímavějším záhadám Levína. Na svorníku je zobrazena čtyřnohá šelma v pohybu, kolem níž se nachází osm znaků. Lidové označení Levínský kocour vychází z poněkud neobvyklého vzhledu zvířete. Odborné popisy se však častěji přiklánějí k tomu, že jde o lva – případně nelze zcela vyloučit ani lvíci.
Gotický kámen v pozdně barokní stavbě
Svorník je v kostele osazen druhotně. Pravděpodobně pochází ze staršího, dnes zaniklého kostela a bývá datován přibližně do závěru 13. století. Na kameni se podle odborné literatury dochovaly také zbytky červené polychromie, takže původně nemusel působit jako holý šedý kámen, jak jej vnímáme dnes.
Reliéf zachycuje zvíře z profilu, zatímco hlava je natočena čelně. Z heraldického hlediska může připomínat lva ve skoku, který se ohlíží zpět. Provedení je ovšem zjednodušené a chybí mu výrazná hříva. Právě proto zůstává přesná identifikace šelmy nejistá.
Co znamená osm znaků?
Nejzajímavější částí záhady nejsou jen zvířecí rysy, ale především symboly kolem něj. Historik a slavista František Václav Mareš je vykládal jako staroslovanské či cyrilské znaky. Podle jeho interpretace by mohly nést význam „Ježíš Kristus vítěz“. Jejich rozmístění kolem šelmy navíc může připomínat kříž.
Takový výklad by dával smysl i v souvislosti s křesťanskou symbolikou. Lev je v biblickém obrazu spojován s Kristem jako se „lvem z kmene Judova“ a motiv by mohl souviset také s patrociniem zdejšího kostela, zasvěceného Povýšení svatého Kříže. Nejde však o jednoznačně potvrzené rozluštění. V popularizačních textech se objevily i domněnky o runách, keltském písmu nebo předkřesťanském symbolu. Tyto možnosti zůstávají hypotézami, nikoli prokázaným původem reliéfu.
Kostel, který dvakrát povstal z popela
Dnešní stavba vznikla jako pozdně barokní centrála podle návrhu T. Grubera. Základní kámen byl položen roku 1788 a kostel vysvětil 3. května 1791 litoměřický biskup Ferdinand Kindermann. Krátce po vysvěcení však stavbu postihl požár. Znovu byla vybudována roku 1798.
Kostel zaujme už zvenčí kruhovým půdorysem, který připomíná rotundu. Uvnitř se kolem centrálního prostoru rozvíjí přízemní ochoz a v patře empory. Nad celkem se zvedá kupole s lucernou. Stavba tak působí monumentálně, přestože stojí v malém historickém městečku. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.
Levínské náměstí jako výletní cíl
Kostel stojí uprostřed náměstí a tvoří přirozenou dominantu Levína. V jeho blízkosti se nachází také zvonice, jejíž počátky sahají do roku 1699 a která byla později upravována až do 19. století. Při procházce lze vnímat nejen jednotlivé památky, ale i historickou zástavbu městyse a jeho vztah k okolní krajině Českého středohoří.
Levín je samostatný městys v okrese Litoměřice, nikoli místní část Úštěku. Nad městečkem se rozkládá vrch se stopami staršího osídlení a zaniklého hradního areálu. Návštěva kostela se tak nabízí jako začátek kratšího putování po místě, kde se potkává středověká minulost, pozdně barokní architektura i záhada dosud ne zcela přečteného kamene.
Pravidelná nedělní bohoslužba je podle diecézního katalogu uváděna na 10:30, aktuální program je ale vhodné před cestou ověřit u farnosti. Samostatná návštěvní doba kostela není spolehlivě potvrzena, takže reliéf nemusí být při běžné návštěvě vždy přístupný z bezprostřední blízkosti.