Největší překvapení lipnického zámku není ukryté za hlavním průčelím, ale nad bývalými koňskými stájemi. Na střeše někdejší konírny se rozkládá zahrada o ploše přibližně 600 metrů čtverečních. Její vznik se připisuje 19. století a první návrh pochází z roku 1863. Provozovatel Galerie Konírna ji označuje za nejstarší střešní zahradu v českých zemích. Už samotné spojení zahrady, hospodářské budovy a městského zámku dává návštěvě Lipníku neobvyklý charakter.
Zámek mezi renesancí a 19. stoletím
Zámek vznikal na přelomu 16. a 17. století, kdy lipnické panství drželi Bruntálští z Vrbna. Historické podklady se v přesném datování liší, bezpečně však lze říci, že jeho jádro je renesanční. Stavba souvisela s proměnou správy panství a po převzetí Dietrichsteiny se Lipník stal v roce 1626 jejím novým správním centrem namísto Helfštýna.
Hlavní budovu doplnila hospodářská křídla, která sloužila praktickému provozu vrchnostenského sídla. V západním křídle bývaly maštale, koňské stáje, byty kočích a později kočárovna. Zámek tak nebyl jen reprezentativním obydlím, ale také místem, kde se organizoval každodenní chod panství.
Výraznou proměnou prošel areál v 60. letech 19. století. Zámek tehdy nechala Gabriela z Dietrichštejna, provdaná Hatzfeld-Wildenburg, radikálně přestavět v pseudobarokním a pseudoempírovém stylu. Dnešní podoba proto v sobě spojuje starší renesanční základ s pozdější historizující úpravou.
Park jako klidné centrum města
Zámecký park byl založen už v 50. letech 17. století a v dalších staletích se měnil podle dobového vkusu. Dnes působí jako veřejně přístupný anglický park, který nabízí přirozenou pauzu při procházce městem. Historické dřeviny, zeleň a dochované hospodářské stavby tu vytvářejí prostor s jinou atmosférou než rušné ulice v okolí.
Park není odděleným ostrovem. Spolu se zámkem, bývalou piaristickou kolejí a kostelem svatého Františka Serafínského tvoří výrazný urbanistický celek v historickém centru Lipníku nad Bečvou. Při procházce tak lze v krátkém úseku sledovat několik vrstev městských dějin – od církevních staveb přes šlechtické sídlo až po dnešní veřejný prostor.
Do parku se podle aktuálních provozních informací vstupuje denně, obvykle od časného rána do večera. Návštěvníci by měli respektovat provozní řád, zejména ochranu stromů, rostlin, fontán a uměleckých děl.
Konírna, výstavy a kůň z kovu
Západní hospodářské křídlo prošlo v letech 2009 až 2010 rekonstrukcí a dnes v něm sídlí Galerie Konírna. Objekt se proměnil v kulturní prostor s hlavním výstavním sálem, menší částí nazvanou Na Patře a atriem. Konají se zde výstavy, vernisáže, besedy i koncerty, takže bývalé zázemí zámku dál žije, jen jiným způsobem než v době kočárů a koní.
Před konírnou stojí kovaná plastika Kůň od uměleckého kováře Pavla Tasovského. Vznikla pro výstavu Kov ve městě a později ji zakoupilo město. Dnes funguje jako snadno rozpoznatelný symbol galerie a připomínka řemeslné minulosti místa.
Střešní zahrada s neobvyklým výhledem
Střešní zahrada je nejvýraznějším návštěvnickým lákadlem celého areálu. Vznikla nad budovou, která původně sloužila hospodářskému provozu zámku, a ukazuje, jak lze praktickou stavbu proměnit v reprezentativní prvek. Návštěva tak není jen procházkou zelení, ale i setkáním s technicky pozoruhodným řešením z 19. století.
Zahrada bývá přístupná v sezoně, zpravidla od dubna do konce října, a její provozní režim se může měnit. Aktuální informace je proto vhodné ověřit před cestou. Samotný zámek dnes slouží jako sídlo Městského úřadu Lipník nad Bečvou, a není tedy běžným prohlídkovým objektem s klasickým návštěvnickým okruhem. Těžištěm výletu je park, galerie, střešní zahrada a jejich zasazení do historického centra.
Lipnický zámek se hodí pro kratší zastavení i jako součást delšího výletu. Procházku lze spojit s městskými hradbami, zvonicí, kostelem a bývalou piaristickou kolejí, případně pokračovat k nedalekému Helfštýnu. Právě klidnější městská poloha a překvapivá střešní zahrada činí z areálu místo, které stojí za poznání i mimo hlavní turistickou sezonu.