Jen málokterá cesta v jihočeské krajině vypráví tolik příběhů najednou. Přibližně půl kilometru dlouhá lipová alej u Radomyšle je závěrečnou částí historické poutní trasy ke kostelu svatého Jana Křtitele. Vysazena byla podle dostupných údajů roku 1764 a dodnes vytváří výrazný zelený rámec cesty stoupající na návrší.
Její půvab nespočívá pouze ve starých stromech. Alej je součástí promyšleného barokního areálu, kde se propojují dva kostely, křížová cesta, rybník Vražda, železniční trať a otevřená jihočeská krajina. Právě díky této kombinaci působí výlet ke svatému Jánu spíše jako putování historickou krajinou než jako krátká procházka k jedné památce.
Od radomyšlského kostela až na návrší
Nejlepší je začít u děkanského kostela svatého Martina v městečku. Odtud se trasa vydává kolem rybníka Vražda a pokračuje směrem k železnici. Po jejím překročení začíná závěrečné stoupání lipovou alejí ke kostelu svatého Jana Křtitele.
Cesta tak symbolicky spojuje oba radomyšlské kostely. Zatímco svatý Martin stojí v centru městyse, poutní kostel na návrší nabízí při příchodu alejí jiný zážitek: stavba se postupně vynořuje mezi stromy a okolní krajina se s každým krokem více otevírá. Výrazná poloha kostela z něj činí přirozenou dominantu širokého okolí.
Kamenná zastavení s obrazy na plechu
Křížová cesta vznikala v několika etapách během 18. století. Starší dřevěná podoba byla podle odborných údajů vysvěcena už v roce 1738, kamenné kaple pak vznikaly ve 40. letech 18. století. Některé turistické materiály spojují její vznik obecně s rokem 1762. Bezpečné je proto mluvit o barokním areálu, který se utvářel od 30. do 60. let 18. století.
Jednotlivá zastavení tvoří drobné výklenkové kaple z místní žuly. Mají vysoký podstavec, mělkou půlkruhovou niku a štít zakončený koulí s křížem. Výklenky uzavírají kovová dvířka a uvnitř jsou obrazy malované na plechu. Jejich autorství se připisuje malíři Václavu Ševelovi, který měl výzdobu vytvořit ve druhé polovině 19. století.
Počet zastavení se v dostupných popisech liší. Uvádí se čtrnáct i patnáct kapliček, a proto není vhodné tvrdit jediný počet jako definitivní. Původní dřevěná cesta však podle odborné práce měla čtrnáct zastavení v podobě dřevěných sloupů.
Železnice změnila starou trasu
Do původně klidného poutního prostoru zasáhla na konci 19. století železnice. Trať vybudovaná v roce 1899 změnila vedení cesty a jedno ze zastavení po úpravě zůstalo obrácené zadní stěnou směrem k dnešní komunikaci. V jeho blízkosti stojí také výklenková kaplička Panny Marie.
Tento detail připomíná, že historická krajina není neměnnou kulisou. I když alej a kapličky stále působí jako jednotný celek, jejich dnešní podoba je výsledkem několika staletí úprav, oprav a přizpůsobování novým cestám. Staré lípy byly citlivě doplněny mladšími nástupci a obnovou prošla také křížová cesta.
Tip na klidný výlet v okolí Radomyšle
Radomyšlská alej se dostala do širšího povědomí také díky anketě Alej roku 2022. V jihočeském kole obsadila druhé místo, když získala 246 hlasů; v celostátním pořadí skončila osmá. Výsledek ukázal, že kouzlo historického stromořadí oceňují nejen místní obyvatelé.
Místo je volně přístupné a ke kostelu lze podle turistických informací přijít během celého roku. U areálu se nachází parkoviště, případnou prohlídku interiéru kostela je však vhodné ověřit předem, protože pravidelná otevírací doba nemusí být zajištěna. Při cestě je třeba dbát opatrnosti u železniční trati a pohybovat se pouze v bezpečných místech.
Výlet lze prodloužit o prohlídku bývalé poustevny nebo židovského hřbitova v nedalekém lese. Nejvýraznější atmosféru nabídne alej na jaře, kdy okolní krajina ožívá, a na podzim, kdy vynikne její pravidelná linie i výhledy z návrší. Ke svatému Jánu se tak vyplatí nejít jen za jedním kostelem, ale za celým příběhem místa, který se čte krok za krokem.