Největší překvapení lysického kostela se ukáže uvnitř. Ke starší stavbě zde byla v 18. století připojena kruhová rotunda s velkou kopulí, která chrámu vtiskla neobvyklou podobu. Kostel svatého Petra a Pavla tak není jen běžnou dominantou historického centra, ale také dokladem toho, jak se jedna sakrální stavba po staletí proměňovala podle potřeb farnosti i představ své vrchnosti.
Od středověkého jádra k velké přestavbě
Počátky kostela sahají nejméně do 14. století. Fara je v Lysicích připomínána už roku 1390, zatímco kostel a duchovní správa jsou písemně doloženy rokem 1398. Podle údajů brněnského biskupství se starší, gotické jádro formovalo již před rokem 1365. Přesnou podobu tehdejší stavby si dnes návštěvník představí jen částečně, její vývoj však připomínají dochované stavební prvky a pozdější úpravy.
Zásadní proměna přišla v letech 1782 až 1786. Ke starší části přibylo nové kněžiště, sakristie a především kruhová rotunda o průměru přibližně 10,75 metru. Doplnily ji panské oratoře a později také hudební kruchta. Po přestavbě měří kostel zhruba 35 metrů a v úrovni lavic je široký deset metrů. Nová část byla původně kryta křidlicí, zatímco starší úsek si ponechal šindel.
Slavnostní vysvěcení se konalo 24. září 1786. Chrám tehdy posvětil první brněnský biskup Matyáš František hrabě Chorinský. Vývoj ale tím neskončil. V roce 1806 vznikla v západní části nová hudební kruchta a později byla upravena také věž. Ta má pozdně renesanční původ, její dnešní výraz však ovlivnila novorománská úprava z roku 1846.
Stopa rodu Piatiů v interiéru
Na přestavbě se významně podíleli bratři Jan a Emanuel Piatiové, poslední příslušníci rodu, který byl s Lysicemi spojený. Rodina se podílela na financování stavebních prací a Emanuel Piati nechal následně opravit také věž. Jejich přítomnost připomínají panské oratoře nad sakristiemi, určené patronovi a vrchnosti.
Právě zde se dochovaly rodové znaky Piatiů. Tvoří je tři věžičky ve stříbrném poli. Pro návštěvníka nejde jen o dekorativní detail: znak ukazuje, jak se do podoby kostela promítal vztah mezi farností a místní vrchností. Sakrální prostor byl zároveň místem bohoslužby, reprezentace i paměti rodu.
Oltář z Porta Coeli a historické zvony
Významnou památkou interiéru je hlavní oltář, který roku 1771 vytvořil sochař Ondřej Schweigl. Do Lysic se však nedostal přímo z dílny. Původně vznikl jako náhrobní oltář z květnického mramoru pro královnu Konstancii, zakladatelku kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Později byl přenesen do lysického kostela, kde se stal součástí jeho výzdoby.
Pozornost si zaslouží také dochované insignie lysických cechů z roku 1789. K historii chrámu patří rovněž zvony. Místní historický průvodce uvádí cenný zvon z roku 1462 a další z roku 1510. Dva starší zvony získaly v roce 1968 elektrický pohon a v roce 1992 byly doplněny dva nové. V majetku kostela je podle tohoto průvodce celkem pět zvonů.
Kostel v centru Lysic
Kostel svatého Petra a Pavla stojí v centru městyse poblíž Halasovy ulice. Jeho návštěvu lze přirozeně spojit s prohlídkou státního zámku Lysice, náměstí Osvobození a dalších historických míst v okolí. Právě toto propojení dává návštěvě smysl: během krátké procházky lze sledovat nejen dějiny šlechtického sídla, ale i duchovní a stavební vývoj obce.
Chrám je stále živým farním kostelem. Hlavní vchod bývá podle informací farnosti otevřen přibližně od 10 do 17 hodin, nejde však o pevně garantovanou turistickou otevírací dobu. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální režim. Při návštěvě je třeba respektovat bohoslužby, modlitbu i případná omezení fotografování.
V posledních letech zde pokračuje také péče o historické vybavení a samotný objekt. Proběhly například opravy nátěrů otvorových prvků, úpravy ozvučení a v roce 2023 restaurování dvou obrazů. Lysický kostel tak nezůstává pouze připomínkou minulosti, ale dál slouží svému původnímu účelu.