Vltava se pod Teletínem stáčí do výrazného oblouku, který z výšky připomíná podkovu. Právě tento pohled proslavil vyhlídku Máj jako jedno z nejznámějších míst nad středním tokem řeky. Skalní ostroh leží přibližně 440 metrů nad mořem a asi 215 metrů nad hladinou Štěchovické nádrže. Výhled je působivý v každém ročním období, přestože na místě nenajdete rozhlednu, plošinu ani zábradlí.
Skála nad bývalými Svatojánskými proudy
Dnešní klidná vodní hladina ukrývá krajinu, která bývala mnohem divočejší. Úsek Vltavy mezi Štěchovicemi a Slapy se po staletí označoval jako Svatojánské proudy. Řeka zde protékala hlubokým skalnatým údolím a vytvářela peřeje, které představovaly nebezpečnou překážku pro voraře i další plavce. Název se používá od roku 1722, kdy byla u proudů umístěna socha svatého Jana Nepomuckého, patrona lidí od vody.
Výstavba Štěchovické přehrady v letech 1939 až 1943 podobu údolí zásadně změnila. Peřeje zmizely pod vodou a vznikla nádrž dlouhá přibližně 7,4 kilometru. Přesto si okolí zachovalo dramatický ráz: vltavský kaňon je místy hluboký až 280 metrů, svahy jsou strmé a jejich charakter se mění podle orientace ke slunci. Chladnější a vlhčí severní stráně kontrastují se suchými jižními svahy.
Máj není jediným místem s výhledem
Nejfotografovanější vyhlídka v okolí nemusí být jediným cílem výletu. V blízkosti Máje se uvádějí také vyhlídky Mařenka a Myšák. Po proudu pak leží Bednář, skalní ostroh mezi Vltavou a potokem Třeblová. Z něj lze podle zvolené pozice zahlédnout například hráz Slapské přehrady, Třebenice i část údolí někdejších Svatojánských proudů.
Dalším známým místem je Smetanova vyhlídka u Třebsína. Obecní územní plán ji uvádí jako významný vyhlídkový bod, její dostupnost však není samozřejmá. Ve veřejném regionálním zpravodaji z června 2024 byla označena za nepřístupnou kvůli oplocenému soukromému pozemku. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální stav a respektovat případné zákazy vstupu.
Jednotlivé skály nabízejí podobný motiv, pokaždé však z jiného úhlu. Někde vynikne samotný meandr, jinde širší kaňon, protější svahy nebo přehradní dílo. Oblast navíc spadá do přírodního parku Střední Čechy a na pravém břehu Vltavy se nachází přírodní rezervace Kobylí dráha.
Krátká cesta, která vyžaduje opatrnost
Nejjednodušší přístup k Máji vede z Teletína, místní části obce Krňany v okrese Benešov. Od severního okraje osady, kde je malé parkoviště, pokračuje pěší cesta dlouhá zhruba jeden kilometr. V některých popisech je uváděna jako neznačená, jiné zdroje ji spojují se žlutě značenou trasou. Před odchodem je proto rozumné podívat se do aktuální mapy.
Parkovací kapacita v Teletíně je omezená a mimo vyhrazená místa nemusí být stání povoleno. Aktuální dopravní značení je důležitější než starší internetové informace. K vyhlídce se dá přijet také autobusem, například po trase mezi Benešovem a Hradištkem, jízdní řád se však může měnit.
Samotný Máj je volně přístupný, ovšem bez úprav typických pro bezpečné turistické atrakce. Skalní povrch je nerovný a u okraje jsou prudké svahy. Za mokra, náledí, sněhu nebo silného větru je třeba postupovat obzvlášť obezřetně. Děti i psi by měli zůstat pod bezprostřední kontrolou. Vlastní voda a svačina se hodí, protože v okolí není spolehlivě zajištěné občerstvení.
Krajina s pamětí
Výlet k vyhlídce může být také cestou do historie. Územní plán Krňan připomíná takzvanou Plaveckou stezku, historickou pěší cestu vorařů vedoucí přes Hostěradice, Krňany, Teletín, Vysoký Újezd a Nahoruby. Okolní obce navíc za druhé světové války zasáhlo zřízení rozsáhlého vojenského výcvikového prostoru SS. Obyvatelé byli násilně vystěhováváni ve dvou etapách, první z nich začala v roce 1942.
Delší variantu výletu představuje naučná stezka Svatojánské proudy. Trasa měří přibližně 12 kilometrů, vede údolím kolem osady Ztracená naděje, přes Mravenčí skálu a pokračuje k oblasti Slapské přehrady. Kdo chce krajinu vnímat z opačné perspektivy, může v sezoně využít také výletní plavbu po nádrži. Historický parník na trase z Prahy ke Slapům proplouvá zdymadly ve Vraném nad Vltavou a ve Štěchovicích. Z vody tak lze zahlédnout místa, kde kdysi hučely Svatojánské proudy, dnes skrytá pod hladinou.