Nejvyšší skalní útvar Malinské skály, zvaný Výspa, dosahuje výšky až dvaceti metrů. Z jeho okolí se otevírá výhled do krajiny Žďárských vrchů a pod skalami se rozbíhají balvanové proudy, které ve svahu přecházejí v rozsáhlejší kamenné moře. Přírodní památka u Sněžného tak není jen jednou vyhlídkovou skálou, ale celým pestrým skalním komplexem.
Oblouk skal, který vytvořil mráz
Malinská skála leží na východním okraji centrálního hřbetu Devítiskalské vrchoviny, v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Skalní skupina vytváří oblouk dlouhý přes dvě stě metrů a otevřený směrem k jihovýchodu. Tvoří ji tory, skalní hradby, věže, balvanité sutě a přilehlý les.
Podobu místa zásadně ovlivnilo mrazové zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Skály byly vypreparovány z migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika. Voda pronikající do puklin při opakovaném zamrzání a tání horninu postupně rozrušovala, až vznikly samostatné skalní bloky, převisy a sutě. Právě tato geologická rozmanitost dává Malinské skále její charakter.
Výspa, Zubří skála i puklinová jeskyňka
Nejmohutnější částí je Výspa, v jejíž blízkosti se nachází také podkovovitá sníženina označovaná jako pseudokras nebo pseudokar. Ve stěně je ukryta puklinová jeskyňka hluboká přibližně dva až tři metry. Nejde o rozsáhlou jeskyni, spíše o nenápadný doklad toho, jak si zvětrávání hledalo cestu skalním masivem.
V okolí se nacházejí také Srnčí věž, Zubří skála, Zvon, Poštolčí kužel, Sluneční věž, Poslední kámen a Amfiteátr. Turistické a horolezecké materiály se v názvech některých částí mohou lišit; objevují se například označení Škuner nebo Buldog. Pro návštěvníka však není podstatné znát každý název. Mnohem působivější je procházet mezi jednotlivými bloky, sledovat jejich tvary a vnímat proměnu skal od strmých stěn po balvanité svahy.
Vyhlídka na vrcholy Žďárských vrchů
Malinská skála se nachází přibližně v nadmořské výšce 811 metrů. Z vrcholových partií a bezpečných skalních vyhlídek lze dohlédnout na Blatiny, Křižánky, Samotín i Sněžné. V krajině se rýsují také Buchtův kopec, Pasecká skála, Dráteničky a Čtyři palice. Za dobré viditelnosti je výrazným orientačním bodem Devět skal, nejvyšší vrchol Žďárských vrchů.
Výhled se zde nespojuje s rozhlednou ani s upravenou vyhlídkovou plošinou. O to přirozenější zážitek místo nabízí. Skály vystupují z lesa a návštěvník si musí vhodné místo k pozorování najít sám, vždy ovšem s ohledem na bezpečnost a citlivost chráněného území.
Výlet ze Sněžného, Blatin nebo Milov
Malinská skála může být cílem samostatného výletu i zastávkou na delší túře po skalních útvarech Žďárských vrchů. Jedna z doporučovaných tras začíná v Milovech. Odtud vede zelená značka k rozcestí Dráteničky, odkud se pokračuje po červené turistické trase směrem k Malinské skále. Další přístup nabízí červeně značená cesta z Blatin nebo trasa po hřebeni od Devíti skal a Lisovské skály.
Okolí skal je kamenité, místy strmé a nerovné. Pevná obuv se hodí nejen při výstupu na skalní výchozy, ale i při průchodu kolem sutí a balvanových proudů. V terénu je vhodné držet se značených cest a na skály vystupovat pouze tam, kde je to bezpečné.
Chráněné území s ohledem na výra velkého
Přírodní památka Malinská skála má rozlohu 5,76 hektaru a její současné vyhlášení nabylo účinnosti 10. listopadu 2016. Chráněn je celý komplex skal, sutí a lesních porostů, ale také hnízdní prostředí vzácných druhů ptáků. Pravidelně zde hnízdí jeden pár výra velkého.
Ochrana výra je jedním z důvodů, proč je v lokalitě omezeno lezení a další rušivé aktivity. Horolezecká činnost i vstup na skály jsou od 1. ledna do 30. června možné pouze s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody; běžné období pro lezení je uváděno od 1. července do konce roku. Návštěva Malinské skály proto stojí na jednoduchém pravidle: užít si její geologii a výhledy, ale ponechat skalám i jejich obyvatelům potřebný klid.